Skupinové efekty

Jurij Petrovič Platonov, doktor pedagogických věd, prof. S-P. un-ta, říká: Lidé reagují na druhé různými stránkami své psychiky. Jaký vliv má skutečná, domnělá nebo předpokládaná přítomnost druhých na myšlenky, pocity a chování? 

Lidské reakce na přítomnost druhých se projevují ve formě široké škály účinků.

Skupinové efekty jsou mechanismy skupinového fungování, prostřednictvím kterých se dosahuje skupinových stavů. Zajišťují integraci individuálních činností do společné skupinové činnosti a interakce.

Efekt sociální facilitace – posílení dominantních reakcí v přítomnosti druhých, přítomnost druhých povzbuzuje lidi k energičtějšímu jednání.

Efekt skupinové příslušnosti – pokud se člověk identifikuje se skupinou, má tendenci ji hodnotit pozitivně, čímž zvyšuje status skupiny a své vlastní sebevědomí.

Ringelmannův efekt – s rostoucím počtem členů dochází k poklesu průměrného příspěvku jednotlivce do společné práce.

Kolektivní práceschopnost skupiny nepřesahuje polovinu součtu práceschopnosti jejích členů, tj. členové skupiny jsou při provádění společných činností méně motivováni a vynakládají menší úsilí než při provádění činností individuálních.

Synergický efekt – pomáhá členům týmu přesáhnout vlastní omezení jako jednotlivcům a díky vzájemné podpoře všech členů týmu využít skutečný potenciál svých silných stránek, a naopak minimalizovat dopady svých slabých stránek. Jedná se o týmovou práci, vzájemnou součinnost členů týmu, která umožňuje dosahovat takových výsledků, které převyšují součet jejich individuálních samostatných výsledků. Jako příklad může posloužit spolupráce osob s rozdílnými typy dovedností, organizační, obchodní a technickou. Samostatně mohou dosahovat dobrých výsledků, ale v okamžiku, kdy začnou spolupracovat, jsou schopni vytvořit tým s vysokou synergií a tomu odpovídajícími výsledky.

Jde o přebytek intelektuální energie, který vzniká, když se lidé spojí v soudržnou skupinu, a projevuje se ve skupinovém výsledku, který převyšuje součet individuálních výsledků, 1+1>2. Skupinový úspěch ve výkonu může převýšit individuální úspěch jednotlivců. To se projevuje nejen v intelektuální sféře, ale také ve zvýšení vnímavosti lidí ve skupině, v přesnosti jejich vnímání a hodnocení, objemu paměti a pozornosti, efektivitě řešení relativně jednoduchých úkolů, které nevyžadují složitou a koordinovanou interakci.

Efekt skupinového myšlení je způsob myšlení, který si lidé osvojí v situaci, kdy se hledání shody stane v soudržné skupině natolik dominantním, že začne převažovat nad realistickým posuzováním možných alternativních jednání. Vzniká v situaci, kdy je kritériem pravdy soudržný názor skupiny, který je v protikladu k názoru jednotlivce.

Efekt módy (napodobování) je jedním z hlavních mechanismů skupinové integrace. V procesu skupinové interakce si členové skupiny vytvářejí společné normy, stereotypy chování, jejichž následování zdůrazňuje a posiluje jejich příslušnost ke skupině.

Efekt vlny – šíření myšlenek, cílů, norem a hodnot ve skupině. Nová myšlenka vzniká v hlavě jednoho člověka, ten ji sdílí se svým okolím, jež o navržené myšlence diskutuje, koriguje ji, doplňuje a rozvíjí. Nápad se pak šíří mezi ostatní členy skupiny, realizuje se jeho skupinový obraz a diskutuje se o něm. Nápad se šíří jako kamínek vhozený do vody a oslovuje další a další lidi. Efekt vlny je možný pouze tehdy, když nová myšlenka odpovídá potřebám a zájmům lidí, neodporuje jim.

Efekt MY a ONI – pocit sounáležitosti s určitou skupinou lidí (efekt MY) a obdobně pocit odtržení od ostatních, oddělení se od jiných skupin (efekt ONI). Efekt příslušnosti ke skupině zahrnuje dva více specifické efekty – efekt sounáležitosti a efekt emocionální podpory.

Efekt sounáležitosti se projevuje tím, že člen skupiny má pocit, že se podílí na problémech, záležitostech, úspěších i neúspěších skupiny, do níž skutečně patří, nebo do níž se subjektivně zahrnuje. Na základě efektu sounáležitosti se vytváří pocit odpovědnosti za výsledky činnosti skupiny.

Efekt emocionální podpory se projevuje tím, že člen skupiny očekává od ostatních členů skupiny emocionální podporu, sympatie, empatii a pomoc. Znamená to nejen emocionální, ale i reálnou podporu prostřednictvím jednání ostatních členů skupiny.

Efekt MY se ukazuje jako účinný psychologický mechanismus fungování skupiny. Hyperbolizace pocitu MY však může vést skupinu k přeceňování svých schopností a zásluh, k odtržení od ostatních skupin, ke skupinovému egoismu. Nedostatečné rozvinutí smyslu MY zase vede ke ztrátě hodnotově orientované jednoty skupiny.

Poznámka: Všechny tyto a další vlivy jsou plně přítomny v kabalistické skupině, ale všechny dohromady jsou integrovány do pospolitosti jednotného celku. V tomto případě se pak egoistické individuální já zamění egoistickým MY. V něm pak pod vlivem Obklopujícího světla (Or Makif) vzniká altruistické MY, které přechází v jedno společné JÁ.