Svoboda – pouze nad touhou

Proč je nám na tomto světě dána iluze svobody?

Zdá se nám, že jsme svobodní, ale jen do té doby, dokud se nad tím nezamyslíme a přestaneme se ztotožňovat se svým živočišným tělem.

Kdybychom se nad něj dokázali trochu povznést, poznali bychom, že toto tělo je přísně podřízeno daným zákonům a procesům, kterými prochází.

Zdá se mi, že já sám rozhoduji o tom, kdy půjdu spát a kdy do práce. Ale kdo rozhoduje ve skutečnosti?

Jsou nám dány určité podmínky a vnitřní vlastnosti a naše touha užívat si působí jako motor, který pracuje podle jednoduchého vzorce: Maximální potěšení za minimální náklady – maximální zisk za minimální výdaje.

A tento výpočet provádíme v každém okamžiku našeho života – v každé naší částečce, všemi způsoby, na každém místě a ve vztahu ke všemu.

Naše přirozenost takto funguje a při svém výpočtu bere v úvahu mnoho podmínek: jak jsem unavený, jestli jsem zdravý, míru nebezpečí, velikost případného potěšení atd. A je jasné, že dokud zůstáváme v zajetí našeho ega, žádná svoboda neexistuje.

Musíme si však uvědomit, že svoboda volby je možná pouze tehdy, když jsem pánem nad svými touhami, pokud jsem nad nimi.

Dokud zůstávám uvnitř své egoistické přirozenosti, budu vždy poslušnou loutkou, zcela ovládanou svým egoismem.

Pokud chci vzít moc do svých rukou, musím své touhy ovládat, povznést se nad ně.

To znamená, že svoboda je možná – pouze nad touhou. A celá otázka zní: jak se povznést nad svou přirozenost, jakými prostředky?