Všichni hříšníci světa jsou v jednom člověku

Co znamenají slova „nepokradeš”, „nesesmilníš”, „nezabiješ”? O čem nebo o kom se mluví?

O každém z nás, vždyť my každou sekundu zabíjíme, krademe, cizoložíme.

Podstata je v tom, že se nacházíme v našich egoistických, nenapravených stavech, a to znamená, že já dělám tyto činy. Pokud jsem nenapravil svou vlastnost „nezabiješ” nebo „nepokradeš”, pak se v ní nacházím.

Není důležité, zda to realizuji v praxi nebo ne. Duchovní soud hodnotí člověka podle jeho potenciálu. To znamená, že pokud v tobě existuje vlastnost, že ty v nějakém stavu zabiješ, to znamená, že nejsi potenciálním vrahem.

V duchovním smyslu nepotřebujeme přivést člověka přesně do stavu, že je vrah, násilník, zloděj a všechno ostatní.

Teď tě to tak netrápí. Ale přijde čas, kdy začneš pociťovat všechny potenciální, nerealizované vlastnosti, jak jsou v tobě realizovány: právě teď zabíjím, teď působím násilí, teď kradu, teď klamu. Tehdy se v tobě objeví pocit, že jsi vinen za všechno utrpení na světě. A to už nemůžeš vydržet.

V souladu s tím jak světlo, které působí na člověka, ukazuje, kým on ve skutečnosti je, a zároveň mu ukazuje, z jakého zdroje světlo pochází, pak tento rozdíl mezi tím, odkud světlo pochází – od Stvořitele, a tím, že potenciálně se nacházíš ve všech svých strašných vlastnostech, cítíš v sobě hrozný vnitřní stav hanby.

Tento stud, který tě spaluje, se nazývá peklo. A ve skutečnosti je to peklo. Proto je člověk připraven se ho zbavit. Ale zbavit se ho není tak jednoduché.

Existuje jedenáct měsíců v pekle – duchovních stupňů, během nichž člověk prochází stavem svého antagonismu vůči Stvořiteli, a uvnitř hoří ze strašných pocitů ze své odlišnosti od Stvořitele natolik, že po těchto jedenácti měsících napravuje svůj stav na stav, podobný Stvořiteli, a přichází ke stavu, který se nazývá „ráj”.

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *