Deset přikázání sjednocení

Mohl byste prosím, v předvečer svátku Šavu‘ot, který symbolizuje darování Tóry, vysvětlit význam Deseti přikázání, výroků ke každodennímu opakování pronesených z hory Sinaj?

Deset přikázání pro nás znamená především prověrku našich tužeb ohledně spojení. Mluví se jen o spojení.

K darování Tóry dochází až poté, když národ jako jeden člověk s jedním srdcem, přijme na úpatí hory podmínky vzájemné záruky. To znamená, že chápeme, že se nad námi tyčí hora našeho egoismu a my se můžeme na tuto horu pozvednout pouze s jednotným bodem v srdci. Tento bod se nazývá Mojžíš, protože nás vytahuje (mošech) z našeho ega.

Hora Sinaj je obrovská, dokonce větší než Babylonská věž. A my jsme se shromáždili na jejím úpatí v odhodlání stát v kruhu kolem této hory našeho egoismu. To znamená, že souhlasíme s tím, že všechny naše soukromé egoismy spojíme beze strachu do jedné hory a i přes tuto horu nenávisti budeme usilovat o jednotu. Budeme o ni usilovat navzdory našemu sobectví, jehož hlavním cílem je obrana proti spojení.

Když se takto spojíme, budeme v rámci naší jednoty požadovat odhalení síly odevzdávání. Neboť touha po jednotě je duchovní nádoba, touha po vzájemném odevzdávání, jak je řečeno: „Od lásky ke stvořením k lásce ke Stvořiteli.“ Tak přijímáme podmínku milovat bližního jako sebe sama.