To ženám nelze vzít

Ženě nelze upřít její schopnost vyjádřit své touhy i beze slov. A víte, proč má tuto schopnost?

Protože žena mnohem citlivěji vnímá, co chybí jí i jejím blízkým v životě. A zároveň dokáže přimět muže, aby plnil její přání tak, jako by byla jeho vlastní. „Světem hýbe touha ženy“ – kabalisté to vyjádřili dokonale.

Samozřejmě, i muž má silné touhy a umí s nimi zacházet. Ale nakonec jsou všechny jeho snahy vedeny jedním cílem – zapůsobit na ženu. Všechna mužnost, síla, odhodlání i rozum by pro něj neměly smysl, kdyby je žena nedokázala ocenit.

Také žena potřebuje obdiv a uznání, ale to jí samo o sobě nestačí. Její podstata je hlubší.

Co chtějí ženy

Co tedy ženy skutečně chtějí? Kromě úspěchu a osobních dosažení touží po prostředí, v němž se budou cítit v bezpečí, oceněné, naplněné – a kde budou moci vychovávat děti ve štěstí a radosti.

Muži se odjakživa mezi sebou přeli a bojovali: Kain a Ábel, Jákob a Ezau, Josef a jeho bratři, války Izraelitů na poušti… Někdo kdysi řekl, že dějiny lidstva jsou dějinami válek. Ženy to však vždy vnímaly jako problém a hledaly cestu, jak ho řešit.

Už Eva, první žena Adama, se snažila navázat s mužem harmonický vztah. Doufala, že touha po blízkosti povede lidstvo k vzájemné ohleduplnosti. Jenže do jejich vztahu vstoupil had – egoistická síla, která je rozdělila a uzavřela každého do sebe. Ideální soulad se rozpadl.

Následky tohoto rozdělení cítíme dodnes. Egoismus dál drží každého ve vlastní „skořápce“ a brání opravdovému spojení srdcem. Přesto, že jsou mezi lidmi dobré vztahy, i ty jsou často založeny na osobním prospěchu.

A přesto v každé generaci najdeme výjimečné ženy, které – pokračujíce v Evině díle – budováním dobrých vztahů usilují o sjednocení lidstva.

Sára a Abrahám

Jednou z nich byla Sára, manželka Abraháma. Sám Stvořitel řekl Abrahámovi: „Ve všem, co ti řekne Sára, ji poslechni.“ A když Abrahám sjednocoval své žáky do skupiny žijící „jako jeden člověk s jedním srdcem“, často se radil právě se Sárou.

Sára a Abrahám jsou krásným příkladem páru, který spolupracoval v úplné harmonii. Oba věděli, že pro šťastný život je nutné překonat egoismus, který se v lidech naplno projevil při stavbě Babylonské věže. A jediným prostředkem bylo uvést do praxe princip „miluj bližního svého jako sebe samého“.

Společně vtiskli tento princip do života svých žáků. Z jejich skupiny se postupem času zformoval izraelský národ.

Sára se jako manželka a matka starala o rodinu a zároveň pracovala se ženami, aby posilovala jednotu lidu.

Na ženách hodně záleží

Všichni dnes prožíváme v mezilidských vztazích hlubokou krizi. Místo lásky často cítíme chlad, nevraživost nebo dokonce nenávist. A to je vážná hrozba pro naši budoucnost. Právě proto je dnes tolik potřebná ženská síla – schopnost rozpoznat úskoky egoismu a postavit proti nim laskavost, vřelost a lásku, vlastnosti, které jsou ženám přirozené.

Ženy by neměly zapomínat na tuto svou roli. Stejně jako pečují o svou rodinu, mohou pečovat i o jednotu národa. Na tom, zda se židovský národ dokáže spojit v lásce k bližnímu, totiž závisí budoucnost celého lidstva.

Právě v tom spočívá jeho poslání – dosáhnout vnitřní blízkosti, cítit se jako jedna rodina a stát se příkladem pro všechny národy, jak je psáno: „A stanete se světlem pro národy.“

„Světlem“ proto, že v našem sjednocení se odhalí Vyšší síla, světlo Stvořitele. A k jeho přijetí nás může inspirovat právě ženská síla. Jsou to ženy, kdo mohou zastavit projevy krutosti a nenávisti tím, že budou od mužů požadovat, aby ukončili spory a dokázali se sjednotit v lásce k bližnímu – tak jako to kdysi udělali Abrahámovi žáci.

Pokud po tom ženy opravdu zatouží, nikdo neodolá jejich společné touze. Stačí, aby se každá rozhodla pro cestu šťastného života pro všechny – a postupně se k ní připojí ženy z celého světa.