Činy, které vedou k rovnováze

Pochopíme-li historii našeho vývoje a jeho směřování, uvědomíme si, jak nás příroda tlačí k harmonii, k tomu, aby v ní člověk obnovil rovnováhu a naopak nevyvolával opačný efekt. Pak také pochopíme, jak se musíme chovat k přírodě na její neživé, rostlinné, živočišné a především úrovni lidské, tedy společenské, a jak musíme vytvářet naši společnost, aby měla vliv na celou přírodu a uváděla ji do harmonie.

Když se začneme pohybovat tímto směrem, vše kolem nás i v nás se okamžitě začne uvádět do rovnováhy: fyzické i duševní zdraví člověka, jeho vztahy s rodinou, dětmi, lidmi kolem něj, se státem i světem. A zároveň se dostanou do rovnováhy všechny zákony světa, včetně ekologie a klimatu.

Začneme pociťovat celkové pozvedání přírody – nad hmotou, nad časem a prostorem. V zásadě dnes o tom hovoří i fyzici: vše závisí na každém z nás, tedy na pozorovateli.

Změníme-li pozorovatele a dáme mu další vlastnost, protikladnou nenávisti, tj. lásku, tak i on bude schopen s pomocí těchto dvou vlastností vést sám sebe ve střední linii, povznese se nad svou přirozenost a začne prožívat stav věčnosti, dokonalosti.

Pak skutečně pochopíme, k čemu nás příroda tlačí, protože její plán je daleko za hranicemi toho, co si naše malá mysl dokáže uvědomit. K tomu dospějeme.