Generační rozdíly

Věčné téma: otcové a synové – mezigenerační rozdíly. Proč jsme tak odlišní a nerozumíme si navzájem? Každých 10-15 let přichází nová generace a je odlišná od předchozí svým vnímáním světa.

Co nám pomůže žít spolu v míru i při těch všech názorových odlišnostech? V zásadě platí, že generace otců vybudovala úplnou materiální základnu pro naše životy a následující generace jsou méně a méně nuceny zabývat se materiálnem a stále více se věnují zkoumání nitra člověka.

Jak hluboká je tato propast mezi generacemi?

Propast mezi generacemi je zapotřebí poměřovat nikoli kvantitativními ukazateli, nýbrž kvalitativními.
A to je velmi obtížné, protože abychom tuto kvalitu mohli hodnotit, potřebujeme měřit nedostatky: O co tato generace usiluje, co je pro ni nejdůležitější, tedy jaký je její žebříček priorit?

Kdybychom vzali evidentní základní touhy: jídlo, sex, rodina, moc a vědomosti a měřili, na jaké úrovni se nacházejí v každé generaci a jaké jsou priority generací, pak bychom si mohli vytvořit obraz každé generace. Ale nemyslím, že se někdo takovým zkoumáním zabýval.

Moudrost Kabaly studuje lidské touhy, ale neporovnává generace mezi sebou. Pro Kabalu to není důležité. My víme, že lidstvo se neustále pohybuje vpřed, ve skutečnosti se blíží velké krizi.

Nakonec touhy po jídlu, sexu, rodině, penězích, moci a vědomostech nedají člověku žádné naplnění a on se bude chtít rozvíjet nad tyto touhy. Moudrost Kabaly je určena k tomu, aby nám v tom pomohla.

A pokud se lidstvo nebude věnovat takovému rozvoji člověka, pak člověk může uvíznout v pomíjivých materiálních touhách po mnoho let, ba století. My si vždy myslíme, že na následující úrovni touhy pochopíme podstatu života. Jako kdyby tajemství života spočívalo v majetku, v poctách, ve vědění a jeho odhalením bychom se stali šťastni.

Takže lidstvo postupně vyzrává, až nakonec dospěje k deziluzi v celém svém vývoji, který se v podstatě odehrává mezi těmito šesti základními touhami. Ale my můžeme čas nutný pro náš rozvoj zkrátit. Vidíme, že tento vývoj nás vede ke globální krizi a člověk je nakonec zcela zničený a přísahá, že je lepší zemřít než žít takový život.

Člověk nemůže žít bez potěšení, ale moderní člověk není schopen přijímat potěšení, protože egoistická touha završila svůj vývoj. Člověk je ponechán bez tužeb, v zoufalství a neví, kudy se má vydat dál. Ale Kabala vysvětluje, že veškerá lidská evoluce je od úplného začátku naprosto ztracený případ.

Když si to uvědomíme, snížíme utrpení na mnoho set let a vyhneme se válkám, rozepřím, velkému utrpení a tragédiím na úrovni jedince, rodiny i státu. S pomocí integrálního vzdělávání může Kabala vést lidstvo k uvědomění si všech jeho chyb, aniž by je lidstvo všechny muselo zažívat na vlastní kůži.

A právě toto Kabala radí lidem: dejte člověku správné vzdělání, jakmile je to možné, aby pochopil, že honba za oněmi šesti materiálními idoly – jídlem, sexem, rodinou, penězi, poctami a vědomostmi neslibuje žádný úspěch. Pak bude tato honba krátká, promyšlená a rychle skončí s prospěšným výsledkem, totiž tím, že povede k uvědomění si zla.