Nejčastější stereotypy a mýty o kabale 1

Co vše se jen dnes nevydává za kabalu – magické rituály, do nichž jsou zasvěcováni jen vysoce vzdělaní a skutečně věřící židovští muži, kteří dosáhli věku 40 let, věštění z karet a kávy, žonglování s čísly (gematrie, numerologie), kameje a amulety, červené nitě a dechová cvičení, a dokonce i rituální tance.

Podívejme se nyní na nejčastější stereotypy a mýty, které lidem brání přiblížit se k vědě kabala.

Mýtus 1: Kabala by se neměla praktikovat do věku 40 let.

Odpověď: Od dob velkého kabalisty Ariho neexistují žádná omezení pro studium kabaly. Zabývat se jí může každý, dokonce i ženy a děti. Všechny zákazy existovaly pouze do 16. století. A byly stanoveny právě kabalisty. Chránily ty, jejichž duše ještě nedosáhly patřičného stupně vývoje, a proto kabalisté přijímali mezi své žáky pouze takové, kteří prošli přísným výběrem.

Dnes miliony lidí začínají pociťovat potřebu kabaly a tento proces není možné zastavit. Touha po Stvořiteli je vlastní už podstatě stvoření a nyní se to začíná zřetelně projevovat. Vše určuje pouze touha. Pokud člověk touží, znamená to, že je pro to zralý, a neplatí pro něj žádný zákaz.

Obecně řečeno, v kabale slova „nelze“ a „zakázáno“ znamenají „je nemožné“. Zákaz studia kabaly tedy ve skutečnosti vypadá takto: „Člověk nemůže studovat Kabalu kvůli nedostatku touhy.“