Sukot: Jak může lidstvo žít v harmonii pod jednou střechou

Pojem domova se dnes pro masy lidí po celém světě relativizuje. Každý den vede snaha o lepší příležitosti a pracovní místa mnohé k migraci na nová místa. Rekordní množství lidí prostě nemá na výběr a jsou nuceně přemístěni v důsledku války, pronásledování, zločinu nebo přírodních katastrof. Podívejme se, co nás může naučit svátek Sukot o vytváření skutečného pocitu sounáležitosti a pokojného soužití.

Nejprve se podívejme na demografii. Dle Organizace spojených národů žije odhadem 258 milionů lidí z celého světa v zemi, jež není jejich rodištěm. V posledních dvou desetiletích to je nárůst o 49 procent. Jedna třetina z nich musela uprchnout z důvodu podmínek ohrožujících život, za vidinou bezpečného útočiště, s očima upřenýma hlavně na bohaté země.

Lídři EU se neúspěšně snaží vyřešit to, co je považováno za největší uprchlickou a vysídlovací krizi naší doby. V některých evropských městech se protiimigrantské nálady rychle vystupňovaly do hlubokého sociálního napětí. Během toho se do Spojených států snažilo vstoupit odhadem přes 11 milionů nezdokumentovaných přistěhovalců, což vede k humanitární krizi podél hranice USA.

V dnešním světě je těžké najít příklady stability, stálosti a práva. Dynamika našeho globálního a vzájemně propojeného světa, kde pohyb každého jednotlivce ovlivňuje ostatní, nás neustále tlačí svou nestabilitou a nepředvídatelností. V systému vzájemného propojení jsme všichni závislí jeden na druhém. To znamená, že co není dobré pro všechny, nemůže být dobré ani pro jednotlivce.

Přirozený průběh vývoje

Migrace milionů lidí z jedné země do druhé je součástí programu vývoje přírody. Totéž platí pro měnící se globální klima, jež je další významnou příčinou přemísťování a nejistoty. Příkladem jsou devastace způsobené tajfunem Tapah v Japonsku a Mangkhut na Filipínách, nebo hurikánem Dorin na Bahamách a Florence ve Spojených státech. Hurikán Florence za sebou zanechal ničivou stopu, jež se odhaduje na škody ve výši 22 miliard dolarů a tisíce lidí vystěhovaných v důsledku nucených evakuací.

Faktem však je, že těmto úderům můžeme zabránit. Pokud bychom ještě před úderem přírody pochopili stanovený plán rozvoje přírody, mohli bychom celou lidskou rasu vést k jasnému novému horizontu.
Co tedy stojí v cestě tomu, abychom vytvořili dobrý život pro všechny lidi?

Není to nic jiného než lidské ego – touha si užívat na úkor druhých. V rámci přirozené evoluce lidstva se ego rozrostlo do groteskních rozměrů jako rakovina uvnitř systému, zatímco příroda očekává, že budeme dodržovat základní zákon rovnováhy mezi všemi jejími elementy: nehybnou, rostlinnou, živočišnou a lidskou.

Čím dříve pochopíme lekci přírody, která nás učí, tím dříve můžeme změnit náš pomíjivý a křehký život na takový, který je pozitivní, stabilní a mírový.

V bezpečí, jistotě a ve zvyku

Člověk jako každý jiný živočich usiluje o pohodlí a bezpečnost. Zajímavé je, že svátek Sukot (svátek Svatostánků) je výzvou k vystoupení z našeho pohodlného egoistického „domova“ a k vybudování nové struktury, Suky jakožto symbolu nového světa, který pro sebe můžeme vybudovat a v němž změníme naši egoistickou přirozenost na kvalitu odevzdání.

Proč je tato přestavba a přemístění důležité? Co to má s námi společného?

Jak se lidstvo vyvíjelo, snažilo se zajistit solidní budoucnost, ale smutnou realitou je, že se život stal postupem času složitějším. V minulosti se všechno zdálo jednodušší. Zdálo se, že měl život kontinuitu, pohodlí a stabilitu. Rodiče zdědili domovy a nechali je svým dětem. Lidé se ve svých profesích cítili bezpečně a měli jen málo starostí o budoucí zdroj příjmů. Přesto se však zdá, že v posledních letech všechno rychle ztratilo hodnotu.

Rodiny jsou víc a více v troskách. Všechno se zdá být předmětem změny. Obecně by se dalo říci, že se stal včerejší pohodlný domov dnešním dočasným útočištěm před bouří, která nás v něm svírá.

Jaká je jedna z nejúzkostnějších ironií naší doby? Je to tak, že v technologické éře, kdy máme dostatek zdrojů, abychom zaručili dobrý a bezpečný život pro všechny, využíváme náš rozvoj k tomu, abychom si navzájem ublížili, zapojili se do válek, konfliktů a neustálých bojů a vytvářeli atmosféru rostoucí úzkosti namísto toho, abychom ji využili ke zvýšení důvěry. Naše zlá přirozenost přemáhá naše touhy po příjemném životě.

Naše dnešní nejbezpečnější sázka je prozkoumat přírodu do hloubky a identifikovat její neotřesitelná pravidla. Pochopením trendu vývoje přírody můžeme zajistit bezbolestný a rychlý pokrok.

Znalost o vnitřním fungování systému přírody je naší jedinou oporou v měnícím se světě. Potřebujeme dosáhnout univerzální znalosti, která zahrnuje poznání přírodního systému, pochopení toho, jak to funguje a kam směřuje náš vývoj jako lidské bytosti. Když tomuto systému porozumíme, přizpůsobíme se obecnému zákonu přírody, síle, která řídí a kontroluje v realitě vše.

Od sebelásky k lásce k druhým

Vzorec, pomocí kterého můžeme začít a tuto Vyšší sílu udržet, je „milovat bližního svého jako sebe samého“. Dodržování tohoto pravidla vyžaduje opuštění ega, s nímž jsme byli stvořeni – opuštění našeho trvalého domova sebelásky a vstup do nového obydlí lásky k druhým. To je to, co učí moudrost kabaly, a to je vnitřní poselství svátku Sukot.

Milovat svého bližního jako sebe sama je prostředkem k odhalení nového domova. Na cestě od lásky k sobě samému k lásce k druhým dochází k nahrazování našeho tradičního obrazu reality novým. Naše smysly jsou obrácené, mysl a srdce mění směr zevnitř ven a je nám odhalen opačný svět. Najednou vidíme vyšší, širší svět, ve kterém se nachází program rozvoje a řízení našich životů.

Rovněž, když se nám otevřou oči a uvidíme, že jsme všichni jedno, tak přestaneme dělat chyby a postaráme se o šťastné soužití pod jednou společnou globální střechou. Šťastný Sukot!