Po cestě životem s humorem

Smích má bezpochyby léčivou sílu – posiluje imunitní systém, snižuje bolest, chrání před stresem a dodává energii. Člověku je dán smích od přírody, jen málokdo se však zamyslí, co stojí za ním.

Smích mívá různé příčiny. Někdy se smějeme z radosti, kvůli něčemu, co nás potěší.

Člověk by se na sebe měl čas od času podívat zvenku, identifikovat své slabosti a umět se jim zasmát. Tento přístup nás posiluje, posouvá nás vpřed. Kráčet životem bez humoru znamená se jen vláčet existencí.

Koneckonců, ve skutečnosti je velmi těžké se vymanit ze svého já a podívat se na toto já s určitou mírou objektivity. A tady přichází na pomoc humor – otevírá nám dvířka a umožňuje nám jednat s lehkostí a přirozeně.

Humor pomáhá

Umí-li se člověk sám sobě zasmát, jde beze strachu k pravdě. Je otevřený novým věcem, je schopen vidět a pochopit celkový obraz. Humor člověka neznehodnocuje, ale pomáhá mu přijmout nynější nedostatek, aby ho později mohl zvládnout lépe. Tato zkušenost je užitečná pro každého jednotlivce i pro společnost jako celek.

A pokud se do svého nitra ponořím hlouběji, zjistím, že se nesměji sám sobě. Směji se tomu obrazu, který byl přivolán, aby odrážel mé nedostatky – takže přestanou být mými. Vždyť v tuto chvíli se již nad ně povznáším.

Opravdový humor je dán těm, v nichž jsou původně založeny dva vektory pro dobro a zlo. Právě tato hra na kontrasty vytváří příležitost pro kritickou reflexi – s jiskrou vykřesanou protiklady.

S tímto přístupem se navíc nesetkáš s vnějším odporem, protože lidé kolem tebe chápou a cítí tvoje poselství mnohem lépe než na přednášce nebo na schůzi s výkladem a bilancemi. Koneckonců používáš dva póly – dávání a přijímání – a propouštíš mezi nimi proud, který okamžitě pokrývá celý řetězec, celý systém propojení.

Takto humor rozbíjí bariéry, stírá hranice a omezení, vytváří spojení, sjednocuje nás. Vážné, jež je zabaleno do vtipného obalu, se snáze spolkne. Je to jako hořká pilulka v čokoládě. Její sladkost neanuluje hořkost, ale zjemňuje ji. A ve výsledku si souhrn hořkého a sladkého osvojujeme na duchovní úrovni.

Střední linie

Tato derivace dvou protikladů, která je spojuje, se v kabale nazývá střední linií. Kdysi dávno se k ní pozvedl židovský národ, osvobodil se tak od sobectví a od té doby má nehledě na pády sklon k humoru, ke smíchu nad bolestí, k životu mezi póly, k vzestupu. Vnitřně cítíme, že jakékoliv negativum na cestě je třeba využít k růstu, pro práci na sobě – ​​k vzestupu nad sebe samého.

V současnosti je však humor zatím dostupný jen málokomu. Ve skutečnosti jen málokdo může sloučit mínus a plus, temnotu a světlo, a vytvářet mezi nimi něco vlastního. A tato schopnost je o to cennější.

Stává se, že se nedokážu dostat z bažiny a potřebuji přátele, okolní prostředí, které mě podpoří slovem, dobrým humorem a pozvedne mne nad sebou samým, jakým jsem dnes. Přátelé mě vytahují z pádu a to mě neoslabí, ale naopak mi to dodá novou sílu. Vyšel jsem z toho změněný, jiný, ​​získal jsem něco důležitého – a pak to používám ve prospěch někoho jiného. Takto se společně pozvedáváme nad sebou samými.

Humor je spojení skrze stěny srdcí. Všichni se potřebujeme od sebe samých čas od času odtrhnout a spojit se s druhými. Připojovat se k nim smysluplně, s úsměvem, se snahou o vzestup, střední linii, která spojuje rozpory.

Vždyť jsme tak odlišní, tak neslučitelní. A smích, který nás nad tím vším spojuje, vytváří jednotu protikladů a činí nemožné možným. To, co bylo vážné a nepřekonatelné dole, se stává lehkým a radostným nahoře. Ukazuje se, že čím širší je propast mezi námi, tím více je možné dosáhnout, když se tomu dokážeme zasmát.

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *