Stává se svět méně stabilním?

Nepochybně. Podle moudrosti kabaly, z níž čerpám vše, co říkám, vstupujeme do nové éry, kterou kabalisté označují jako „epocha poslední generace“. Tato epocha se vyznačuje velmi intenzivním rozvojem lidstva. Nejedná se o vývoj technologický nebo sociální, který známe z předchozích generací, ale o vývoj duchovní.

Jak budeme postupovat po cestě evoluce, budeme muset poznat přírodu, v níž žijeme, pochopit, co od nás vyžaduje, jak se mění, jak nás ovlivňuje a posouvá různými směry. Budeme se muset vypořádat se zásadními, významnými a globálními otázkami o tom, co ve svém životě skutečně potřebujeme – otázkami, o kterých jsme dříve nepřemýšleli a na které jsme v naší minulosti neměli odpovědi. Budeme tedy muset důkladně prozkoumat, co můžeme udělat.

Nestabilita však není unikátním jevem jen pro naši epochu. Předchozí generace a epochy také byly značně nestabilní, protože se neustále měníme. Příroda se mění a my se v důsledku toho měníme také. Naše doba je však skutečně jiná. Změny v naší době jsou mnohem výraznější, náhlejší a častější. Ke změnám, které prožíváme, ve výsledku dochází proto, aby nás vedly k vnitřní transformaci.

Směřujeme ke stále globálnější a celistvější formě, žijeme v jednom systému, jak je řečeno v Tóře, že se staneme „jako jeden člověk s jedním srdcem“. Budeme se muset těsněji propojit, naučit se spolu žít bez konfliktů a válek a systematicky postupovat k harmonickému a mírumilovnému stavu vzájemné lásky, altruismu a propojení – stavu, který po nás budou stále více vyžadovat integrální zákony přírody.