Čtení – to je odhalení

Kniha Zohar. Kapitola „Tajemství knihy Tóry“, odst. 226: Knihu Tóry je povoleno číst pouze jednomu člověku a všichni ostatní musí potichu, pozorně a beze slova poslouchat, aby slyšeli jen slova vycházející z jeho úst, jako by je právě dostali z hory Sinaj.

A ten, kdo čte Tóru, musí stát „jakožto pozvedávající se k Tóře“, a stát v tichosti, aby slyšel pouze jednu řeč, a ne dvě.

Nesmíme zapomínat, že se jedná o jednoho člověka. Člověk, který čte Tóru a poslouchá ji, Stvořitel a stvoření, hora a sloup, u kterého se modlí – všechny tyto vlastnosti se nacházejí v jednom člověku. To vše jsou jeho vnitřní stavy. Musíme je v sobě rozpoznat, nalézt, k čemu přesně se vztahuje každé slovo, každá vlastnost.

Jde o odhalení Vyšší přírody stvoření v souladu s podobností vlastností v závislosti na míře náprav, kterými prochází. Čtení znamená odhalení.

Pokud si člověk nedokáže představit skutečný stav, je lepší si nepředstavovat vůbec nic. Jinak si začne představovat pozemský obraz – jak vytahují knihu Tóry ze skříně, zvedají ji na vyvýšené místo, začínají číst – a to je vše. Ale o to tu nejde.

Zapsat do svého srdce

Je pravda, že to vše jsou symboly, jež se odrážejí v hmotném světě. Člověk se však od nich musí povznést k původní formě, aby se mu místo fiktivního světa, který se nám nyní odhaluje, odhalil skutečný svět: touha po potěšení napravená ve všech svých částech, která se projevuje v určité formě, a kniha Tóry – odhalení světla uvnitř touhy.

Naše přání se neustále mění, je jako písmena, která neustále vyletují a otevírají se, a hlásky písmen („ta’amim“, „nekudot“, „tangin“) písmena naplňují. A takto člověk odhaluje světlo uvnitř nádoby/přání. Tomu se říká čtení knihy Tóry, o které je řečeno, že ji člověk musí zapsat do svého srdce. Srdce představuje všechny touhy.

A pak se všechna má přání, všechny mé vlastnosti, vše, co ve mně existuje, promění v písmena Tóry. Mám-li touhu je správně uspořádat, naplňuji tato písmena „chutěmi“/„ta’amim“, „body“/„nekudot“ a „korunami“/„tagin“. Pak textem knihy Tóry žiji, pociťuji jej na sobě – a to je můj duchovní život, tok textu Tóry, kterým se stává sám člověk. Neexistuje člověk, který by byl oddělený od Tóry, oddělený od písmen Tóry, to vše je on sám.