Azyl pro rozvedené muže?

V Itálii otevřeli azyl pro rozvedené muže. Podle zákona musí manžel v případě rozvodu vyplácet alimenty nejen na své dítě, ale také na bývalou manželku, podle toho, jak dlouho manželství trvalo, aby žena po rozvodu v ničem nestrádala. V průměru to činí 1000 až 1500EUR.

Dostali jsme se do stavu, kdy ústava a zákony vedou k tomu, že muži už nejsou muži, jsou jako děti, jako degradované části. Nemohou se o sebe postarat a zabezpečit se. Ženy z nich „sdírají kůži“.

Proč moderní ženy pohrdají svými muži?

Je to tím, že egoismus roste. Ve dvacátém století vyletěl tak vysoko, že není možné udržet jakýkoliv genderový svaz. Žena a muž spolu dlouho nevydrží. A je to stejné ve všech zemích, ve všech kulturách.

Jaká je role muže a ženy v moderním světě? Ženy nejsou ani lepší, ani horší, jsou nezávislé na mužích. Naopak, ve společnosti převládá názor, že muž je méněcenný, chybující a je pod větším tlakem společnosti než žena. To je vývojová fáze rozvoje společnosti.

Vede to k tomu, že lidé přestanou užívat institut manželství. Budou uzavírat velmi jasné dohody, kdy bude vše naplánováno právníkem. Dokonce je možné naplánovat do budoucna ideální obrázek harmonického vztahu mezi mužem a ženou. Jaký by měl být muž a jaká by měla být žena? Měli by být bez vzájemných stížností, aby byli naladěni na to, co potřebují od druhého.

K tomu by měla vést výchova.

Co se poté stane s azylovými domy pro rozvedené muže? Zvýší se jejich počet po celém světě nebo se sníží?

Přehodnotíme své hodnoty a přestaneme vidět v partnerovi prostředek k dosažení výhod pro ženy „zotročením“ mužů. Musíme tento problém považovat za normální stav lidstva, pro který musíme najít zdravé řešení. Tady se ukazuje, že někteří se snaží využívat ostatní. Zde je důležitá účast společnosti, mužů a žen. Tak, aby výchova a náklady na výživu byli proporcionálně rozložené na bedra obou rodičů.

Každý člověk má mužský a ženský princip. A člověk je povinen udělat vše, aby vyvážil obě tyto poloviny.

Z pohledu kabaly je to touha přijímat a touha dávat. Obě touhy musí být v rovnováze. Musíme se dostat do stavu, kdy tyto touhy budou zaměřeny na společné dobro celé společnosti.

Zákony musí být takové, aby v nás vyvolaly touhu podřídit se jim. To znamená, že se nám dostane takové vzdělání, které by nám vysvětlilo, že zákony společnosti jsou zákony přírody a zákony přírody jsou zákony hlavní a pokud je všechny dodržíme, pak se budeme nacházet v optimálním stavu.