Chléb a země

Každé jídlo, dokonce i maso, se bez chleba nepovažuje za jídlo. Proč je chléb tak důležitý?

Chléb, to je základ potravy, základ člověka. Člověk se stal člověkem, když začal obdělávat půdu a podmaňovat si přírodu.

Už nechodil do lesa, aby našel nějaké kořeny nebo ovoce, nebo aby k obědu chytil nějaké zvíře. Začal se usazovat na zemi. Už nespoléhal na náhodu. Ze své práce získal nadbytek, zavedl směnný obchod, začala se rozvíjet nová odvětví hospodaření.

V chlebu je ztělesněn základ potravy. Poprvé se pšenice začala šlechtit a pěstovat v Izraeli.

V Babylóně lidé jedli hlavně ječný chléb, cibuli, česnek, sušené ryby a pili vodu. Ale když se usadili v Izraeli, začal rozvoj dobytkářství, lidé chovali krávy, ovce, slepice, krotké koně, psy, osly.

Než došlo ke zničení Chrámu, bylo tam mnoho lesů a velmi úrodná půda. Ta je zde úrodná i dnes – když ji zaleješ, všechno roste. Máme bohatou úrodu a nevíme co s přebytky.

Od té doby je chléb základem jídla na celém světě. Člověk je tak stvořen, že chléb je pro něj nejuspokojivějším, nejpřijatelnějším, nejdůležitějším a nejvhodnějším pokrmem, který nepodléhá zkáze jako maso. Obilí a mouku lze skladovat po dlouhou dobu, což je velmi příznivé a důležité.

Požehnání na chlebu

Z kabalistického hlediska chléb zosobňuje vlastnost Biny – odevzdávání, víru. Vlastností Biny je to, co dává země. Zvíře dává mléko, stromy dávají ovoce a země dává chléb. Na toto všechno existuje zvláštní požehnání.

Země je vlastnost přijímání. Všechno přitahuje, absorbuje a tráví v sobě. Když se spojí země s vodou, a vloží se do ní zárodek života – zrno, pak je schopná ho ovlivnit tak, že z něj vyroste vše, tedy rozvíjí se vlastnost Bina.