Můžeme změnit své chování?

Uvnitř každého člověka se vytváří model okolního prostředí. Je to místo, kde se prostřednictvím dojmů vkládají programy z vnějšího prostředí, my je cítíme a přivlastňujeme si je.

Lidé mohou rozvíjet vnitřní modely svého prostředí v mnohem větší míře než zvířata. Například pes dokáže vycítit svého pána a kočka dokáže vycítit nálady lidí ve svém okolí. Ale lidé vytváří uvnitř sebe model prostředí zahrnující vesmír, přírodu a lidskou společnost. Ke svému okolí se vztahujeme prostřednictvím svého vnitřního modelu a v tomto modelu žije i naše okolí. V této souvislosti cítíme naše prostředí, komunikujeme s ním a tak začíná život na lidské úrovni.

Změna chování začíná u našich vnitřních modelů, protože zahrnují a cítí vnější prostředí a vytváří naše vzorce chování. Pokud jsme kritičtí k chování druhých lidí a ptáme se jich: „Nechápeš, co děláš?“, „Copak nerozumíš…?“, tak se vlastně ptáme, zda má dotyčný určitý vnitřní model, tj. soubor postojů, které si vytvořil vůči lidem a přírodě, a proč tento člověk nemůže něco pochopit z modelu, jehož je hostitelem.

Někteří lidé jsou vnitřně hluší, nedokážou si tyto modely v sobě vytvořit a stejným způsobem jsou odtrženi od svého okolí. Nechápou, co se od nich vyžaduje. Jsou jako nemluvňata, která v sobě ještě nemají tyto systémy vyvinuté. Pozorují ostatní lidi, ale nechápou smysl. Takových lidí je mnoho. Většina lidí žije svůj život bez přesných vnitřních modelů vesmíru, přírody, společnosti a toho, co se od nich v tomto rozsáhlém systému vyžaduje.

Budování přesných vnitřních modelů našeho prostředí – vesmíru, přírody a lidské společnosti je možné jen cestou vzdělání, které dnes velmi naléhavě potřebujeme.

Změna vzorců chování závisí na tom, jak dokážeme s vnitřními modely správně pracovat a jak je zrealizujeme v praxi prostřednictvím svého chování ke světu. Změna chování je tedy výsledkem našeho hledání správného modelu vesmíru, přírody a lidské společnosti.