Nemoc jako vnitřní porucha

Je pravda, že člověk umírá tehdy, když spolu jeho orgány nepracují v harmonii? Domníval jsem se, že příčinou je oslabení některého orgánu, který pak nemůže plnit svůj úkol. Takže jsem si myslel, že příčina spočívá ve špatné práci jednoho orgánu, a ne v jejich vzájemném vztahu.

Pokud zkoumáme orgán, který přestal správně fungovat, jasně vidíme, že vada je způsobena nesprávnou interakcí mezi vnitřními částmi tohoto orgánu. Zhoršit se může pouze spojení, nikoli samotná buňka. I když je buňka zkažená, znamená to problém komunikace uvnitř systému, v němž se nachází.

Jakoukoli slabost a vadu lze vysvětlit pouze nepřítomností správného spojení mezi částmi celku, ať se to týká obrovských formací nebo mikroskopických molekul.

Všechny nemoci těla pocházejí z toho, že chybí správné propojení. Vznikají vnější a vnitřní síly, které narušují správné spojení mezi různými prvky těla: velkými i malými.

Zdá se nám, že srdce nebo ledviny jsou nemocné. Ale pokud se do nich ponoříme hlouběji, uvidíme, že je to důsledek nedostatku v komunikaci mezi jejich vnitřními součástmi.

Proto musíme pochopit, že to jediné, co je třeba opravit, je spojení mezi námi. V samotném člověku není co napravovat. On však musí nad svou touhu postavit antiegoistickou clonu, aby se mohl správně spojit s ostatními. Samotnou touhu nenapravujeme – pouze záměr, který ji doprovází. A záměr – to je spojení mezi námi.