Omicron je přesně cíleným výpraskem od přírody

Ještě jsme neskončili s Deltou, a už je tu Omikron. Nová varianta koronaviru je prý pětkrát nakažlivější, ale zatím neexistují důkazy, že by u očkovaných lidí způsoboval vážná onemocnění. Přesnost přírody je ohromující. Jako zkušený soudce nás trestá za všechny naše hříchy. Působí to však spíše jako výchovné napomenutí ředitele školy než jako hněv pomstychtivého Boha. Jeho lekcí je jednota. V míře, v jaké se odmítáme poučit, bude napomínající virus stále úpornější.

Od úsvitu civilizace se snažíme přemoci přírodu. To je asi tak chytré, jako když se plod snaží přemoci svou matku. Ale stejně jsme nikdy nebyli chytří jinak než jen ve svých vlastních očích.

A tak zatímco celá příroda funguje harmonicky, my zasahujeme do všech procesů, rozvracíme a rušíme přirozený řád věcí, místo abychom se k němu připojili ve svém pokusu vytvářet pravidla. Když věci nefungují tak, jak jsme si mysleli, protože stroj nemůže fungovat hned poté, co ho rozbijete, snažíme se ho opravit a dokázat svou vyšší inteligenci.

Tyto „výkony“ trhají propletené nitky přírody, třepí gobelín, který nás všechny udržuje, a spouštějí četné nepříznivé jevy, které vnímáme. Posledním z těchto nepříznivých jevů je covid, ale pokud budeme i nadále ignorovat základní pravidla přírody – vzájemnost a rovnováhu – nebude to poslední a rozhodně ne nejhorší „výprask“, který nám příroda uštědří.

Změna myšlení

Chceme-li změnit směr a skutečně zlepšit naši situaci, musíme začít u svého postoje. Nemůžeme si udržovat sebestředný postoj a očekávat, že bude fungovat v prostředí vytvořeném pro blaho společenství.

Příroda je nedílný celek. Její části jsou vzájemně propojené. Pokud je jedna část nefunkční, je nefunkční celá příroda. Proto příroda udržuje blaho všech svých složek, a nejen toho či onoho druhu živočicha, rostliny nebo nerostu.

Tímto zákonem vzájemnosti se řídí všechny druhy kromě člověka, což znamená, že my jsme jediným nefunkčním prvkem v přírodě. Jinými slovy, všechny negativní jevy, které vnímáme, jsou naším vlastním dílem, vytvořeným naším egocentrickým myšlením.

Proto abychom žili dobrý život, nemusíme měnit nic v samotné realitě; musíme změnit své myšlení. Budeme-li myslet spíše na jednotu než na individualismus, prospějeme všem, včetně sebe. Budeme-li vnímat blaho lidstva a přírody jako nedílnou součást svého vlastního blaha, uvidíme realitu takovou, jaká skutečně je, a naše činy budou stejně úspěšné. Kolektivní myšlení je jediným způsobem, jak se nám může dařit ve světě, který je budován jako kolektivní. Náš současný přístup nepřinese nic jiného než zkázu.