„Pesach, maces, maror“

Pokud jsme pohrouženi do svého přání užívat si až k dosažení plnosti, my necítíme, že je i něco jiného kromě toho. Vnímáme jen pocit prázdnoty, která musí být naplněna.

A pokud naše prázdné přání nedojde naplnění, neuklidní se. Jako plačící děcko, které pláče a nepřestane, dokud nebude mít vše, co potřebuje.

Může se taková touha přijímat proměnit na jiné potěšení, na radost z dávání? A jak? Vždyť ani nechápe, co to je. Nemá pro to cit. Ale pak, krůček po krůčku, začne se učit podle programu.

Celý program je založen na připravenosti trpět, ustoupit za svého přání, vzdát se očekávání jeho naplnění, opovrhnout sebou samým, svou pýchou, závistí, mocí – svou nezávislostí.

Nejprve si člověk myslí, že dokáže sám sebe změnit, ale jen naráží na jeden neúspěch za druhým. Teprve časem pozná, že tohle zvládne jen Vyšší síla, která člověka učí sklonit hlavu a požádat. Požádat právě o to, do čeho se mu vůbec nechce. Teprve potom se mu dostane pomoci a on se promění ve svůj opak: bude se těšit z toho, co dřív nenáviděl.

Touto výukou je třeba projít vědomě, s porozuměním, se souhlasem v srdci i v rozumu: na co jsi býval hrdý a pokládal za čest, teď odhaluje Tvoji nicotnost a bezmoc. To se děje s naší touhou užívat si a naplňovat nic než sebe sama. Vyšší síla nás učí zcela novému způsobu bytí.

Převrat vědomí

Tento proces provázejí tři symboly: Pesach, maces a maror. Slovo Pesach znamená, že člověk stále přeskakuje (pasach) mezi protiklady a své přijímání kousek po kousku mění v odevzdávání. To dělá kvůli macesu, „chlebu chudoby“, kdy nemaje žádnou jinou obživu, souhlasí být spokojený s tím, co dostane z odevzdávání.

Hodnotu odevzdávání stále zvyšuje, zatímco z touhy užívat si jemu zbývá jen hořkost (maror). Tím, že vyvyšuje pravou linii (maces) před levou linií (maror), jako hrdina překonávající hořkou chuť a toužící obrátit ji ve sladkost odevzdávání, dosáhne Pesachu, převratu svého vědomí.

A díky tomuto převratu, novému vztahu k téže touze užívat si, která se sama nemění, buduje v sobě člověka, systém nad přáním a touhou. Systém Člověk běží v novém uspořádání stejných přírodních vlastností, ale používaných ve prospěch odevzdávání.

Nově vzniklý mechanismus sestává ze všech činů a úsilí překonávajících svá egoistická přání, a právě ten se nazývá člověkem. To všechno se děje díky třem zvláštním složkám, které symbolizují svátek osvobození od egoismu Pesach. Nazývají se Pesach, maces a maror.