Sám neznamená vždy osamělý

Zdá se, že sociální média, pandemie a moderní život z nás učinily izolované lidi, kteří se více než kdy předtím odcizili jeden druhému a užívají si hlavně svou vlastní společnost.

Čas, který lidé věnují konverzaci, se už téměř třicet let snižuje a tento trend nedokážou zvrátit ani videohovory. Zdá se, že komunikace s jinými lidmi prostě není pro stále více lidí přitažlivá. Ale vzhledem k tomu, že se stáváme více narcističtí, by nás tento trend neměl překvapovat. V budoucnosti můžeme očekávat, že tento vývoj bude dále pokračovat, a dokonce se bude ještě zrychlovat.

I já mám pocit, že raději zůstanu ve svém pokoji a strávím svůj čas tak, jak se mi líbí, než bych se měl stýkat s lidmi, kteří mě většinou nezajímají. Mám své knihy; mám vědecké a jiné zprávy, které sleduji; a mám různé jiné zájmy.

Dokážu sympatizovat s lidmi, kteří mají pocit, že k uspokojení svých společenských potřeb nepotřebují jiné lidi, protože se všichni stále více soustřeďujeme sami na sebe. Potřeba vzájemnosti, potřeba souhlasu ze strany společnosti, se u mnoha lidí zmenšuje.

Orientovat se na cíl

Není to však tak, že by se lidé stávali stále více antisociálními. Mají větší nároky a nechtějí ztrácet čas ani energii na marné známosti, které jim nepřinášejí žádný skutečný užitek. Lidé jsou lhostejní k jiným lidem, protože se stávají cílevědomějšími. Vybírají si své životní cíle a vynakládají úsilí k jejich dosažení. To je pozitivní vývoj, který lidi vede k tomu, aby následovali smysl svého života.

Pokud jde o mě, navzdory mé samotářské povaze si smysl mého života vyžaduje, abych se spojil s co největším počtem lidí, a to na té nejhlubší možné úrovni: ve svém srdci. Abych dosáhl svého cíle, jsem ochoten spojit se s každým člověkem a přijmout každého člověka. Kdyby však nebylo mého cíle, seděl bych spokojeně v ústraní ve svém pokoji, jako předtím, než jsem začal šířit moudrost kabaly po světě, což je smyslem mého života, a pro který rád přinesu jakoukoli oběť.

A tak jako já, i mnozí další lidé se stále více orientují na cíl. Je to evoluce lidstva, a ne regrese. V budoucnosti budeme svědky toho, že se stále více lidí bude spojovat kolem společných cílů a vyhýbat se náhodným kontaktům, které se jim budou zdát zbytečné. Budou žít na dvou úrovních: na pohled se budou jevit jako zdrženliví nebo rezervovaní, ale na hlubší úrovni budou hluboce spojeni s těmi, kteří sdílejí jejich cíle.