Loučíme se s rokem 2022 a vítáme rok 2023

Rok 2022 byl poznamenán těžkými událostmi: válkou, změnou klimatu, protesty po celém světě a mnoha dalšími.

Pro lidstvo byl tento rok velmi složitý a tak do roku 2023 vstupujeme s pocitem naprosté nejistoty ohledně budoucnosti. Jedna věc je jasná, že nás čeká velmi těžké období, doprovázené vysokou inflací a nepokoji v různých zemích.

Lidé si nechtějí vzájemně porozumět a země nedokážou uzavřít mír a zastavit války. Existuje mnoho problémů: změna klimatu, epidemie, požáry, přerušení dodávek vody a elektřiny. Lidstvo se nechová správně, a proto se naše životy s každým rokem stále více rozpadávají. Toto vše si budeme muset uvědomit v novém roce 2023.

Bohužel se lidstvo během roku 2022 nepoučilo, nepokusilo se o zlepšení a změnu, ale jednoduše se nechalo unášet tokem života tam, kam ho proud zanesl.

Na budoucnost lidstva se dívám velmi skepticky, protože nemáme dostatek rozumu, abychom přistupovali k chybám tak, jako jsme to dělali ve škole: abychom je již neopakovali. A proto panuje obava, jak budeme postupovat dál. Všichni hledí do budoucnosti s velkou nejistotou, nevědí, co si počít s vlastními životy, jak se bránit svému sobectví.

Není jasné, jak nakládat s radioaktivním odpadem z atomových elektráren, ze zbraní, hlavně z jaderných bomb. Problém narostl natolik, že už je mimo naši kontrolu. Nikdo neví, jak to může skončit.

Vidíme, že dvě země, Rusko a Ukrajina, vedou válku bez konce. Konfrontace se jen přiostřuje, chybělo málo, aby přerostla v jadernou válku. Také Čína si nárokuje rozšířit svou zónu vlivu na svět, a konflikty narůstají také v dalších zemích. Nevidím dobrou budoucnost pro svět před námi.

Cestu určuje lidstvo

Zřejmě budeme muset projít uvědoměním si zla naší přirozenosti a zodpovídat se za všechny chyby, které jsme udělali v minulosti a dnes. A možná pak budeme mít naději na lepší život.

To hlavní, co nám chybí, je srdce! Nejsme schopní vzájemných srdečných vztahů, a proto se bohužel nemůžeme vcítit do bolesti někoho jiného, nemůžeme se sjednotit, abychom jeden druhému pomohli. Spalujeme a devastujeme přírodní zdroje, ničíme zeměkouli – v tomto nelze žít dobrý život.

Abychom vše napravili, je třeba změnit člověka. My se to ale nechceme učit, dokonce nechceme ani věřit, že je to možné. Ještě jsme nedospěli k uvědomění si zla a nevíme, co je pravou příčinou takové celosvětové krize. Skutečným nepřítelem člověka je jeho egoismus. A i když si to někdy dokážeme přiznat, tak nevíme, jak se svému sobectví vzepřít. Proto nám stále chybí skutečné uvědomění si zla.

Musíme přehodnotit svou minulost a vyvodit z ní správné závěry pro budoucnost. Všichni už chápeme, že pokračovat zajetým způsobem znamená sebezničení. Koneckonců nemáme ani rozum, ani srdce, jediným naším vynálezem jsou zbraně, kterými můžeme zničit celou zeměkouli. A přesto všechno nejsme schopni se zastavit a obrátit se na novou cestu.

Ale ani Vyšší vedení nemůže přesně říci, jaká bude naše budoucnost, protože člověku je dána svoboda volby. Lidstvo si samo určuje cestu, kterou chce postupovat. Zda bude dobrá nebo špatná – záleží na naší volbě, jak dnes, tak zítra.