Alegorie o žíznivém rytíři a tříhlavém draku
Rytíř, který přišel o koně i zbroj a v ruce držel jen meč, se vydal na cestu hladový a žíznivý. V dálce uviděl jezero, ale vedle něj seděl tříhlavý drak. Rytíř z posledních sil tasil meč a začal s drakem bojovat.
Bojoval dva dny a drakovi usekl dvě hlavy. Třetího dne se drak vyčerpaně zhroutil. Rytíř, stejně vyčerpaný, padl vedle něj. V poslední chvíli života se drak rytíře zeptal: „Co jsi chtěl?“ Rytíř mu odpověděl: „Napít se vody.“ Drak se ho zeptal: „Tak proč ses prostě jen nenapil?“
Ve svém životě neustále bojujeme – ať už jde o vydělávání peněz, o získání cti, o dosažení slávy a moci. Tyto boje jsou bojem proti imaginárním nepřátelům, zrozených z našeho nadutého egoismu usilujícího jen o vlastní prospěch na úkor druhých a přírody.
Rostoucí egoismus a smysl života
Narodili jsme se na tento svět, abychom našli práci, klid a zabezpečili sebe a své blízké. To jsou naše prvořadé potřeby. Kromě této základní úrovně existence se však musíme dále rozvíjet. Naše egoistická přirozenost nás vede k hledání smyslu života, neustále nás táhne kupředu a nutí nás ke stále dalším potřebám. Nakonec dojdeme k bodu, kdy musíme pochopit, jak v nás tato přirozenost působí. Naším úkolem je, abychom ji použili k objevování smyslu a cíle života.
Otázky o smyslu života v nás žijí jako nevyřešený úkol. Vznikají v nás proto, aby nás vytáhly za hranice tohoto světa – mimo náš malicherný egoismus a abychom pochopili konečný cíl, k němuž nás příroda vede, abychom se s ní sjednotili a našli mír.
V našem světě egoismus roste s každou generací a vyvíjí se od prosté touhy upřednostnit svoje potřeby na úkor druhých až k nejvyššímu egoismu – touze po věčném a dokonalém naplnění, která přichází s odkrýváním smyslu života.
Náš stále rostoucí egoismus je jako trojhlavý drak, se kterým musíme neustále bojovat.
Jak egoismus roste, musíme ho osekávat, což způsobuje ještě jeho rychlejší rozvoj. Na místech, která se nám podařilo osekat, vyrůstají nové „hlavy“ a tento proces pokračuje donekonečna.
Na rozdíl od alegorie však nenastává konečný okamžik poznání, kdy by drak řekl: „Mohl ses jen napít.“ Abychom zvládli svůj rostoucí egoismus a objevili smysl života, musíme zůstat ostražití. Při utínání nových „hlav“ klíčících z našeho egoismu si musíme dávat pozor, aby nikdy nepohltil naši rostoucí touhu dosáhnout smyslu života.
Leave a Reply
Want to join the discussion?Feel free to contribute!