Brexit: jak porazit soupeře a nevyhrát.

Evropa má dlouhodobý konflikt – a tím je Brexit. Podobné konflikty mezi zeměmi rozdělují rodiny a přátelé, jejich srdce a duše. Pozorovatelé tvrdí, že Brexit nám dává lekce, jak správně vést spor s přáteli a přitom se nehádat.

První pravidlo zní: poslouchat a nepřerušovat.

Pozorovatelé tvrdí, že když někoho nenecháte domluvit, ve skutečnosti dáváte najevo, že vám nezáleží na tom, co říká. Je lepší opakovat slovy to, co říká oponent a pochopit, z čeho vychází.Používat stejná slova jako soupeř, samozřejmě platí. Jinak se může stát, že si nebudeme rozumět a nepochopíme, v čem jsou naše názory protichůdné. Navíc můžeme pocítit, že naše názory nejsou až tak odlišné.

To znamená, že člověk musí mluvit jedním jazykem, používat stejné termíny a maximálně se přibližovat ke vzájemnému pochopení problému. Ne k souhlasu, ale k porozumění. Můžeme mít naprosto opačný názor, ale plně chápeme, proč to tak je.

A pak již zaznamenáme protiklad, opozici a začneme stejným jazykem krásně a pomalu diskutovat o tom, jak můžeme dospět k řešení. Pozvedneme se nad tento problém a objektivně se ho pokusíme vyřešit, jako by se nás netýkal, ale někoho jiného.

Následující pravidlo: přesvědčit – není důležité.

Pozorovatelé říkají, že je důležité být zvídavým, zajímat se a pokusit se pochopit, proč soupeř nemyslí stejně jako vy. Přijetí jiného úhlu pohledu je velmi obtížné. Smýšlení lidí je zakořeněno hluboko vnitru a může být spojeno s osobnostními rysy, charakterem atd. Proto se vrháme do pasti, když si myslíme, že musíme soupeře přesvědčit, aby s námi souhlasil. Sejdou se moudří lidé, přesto jeden vystupuje na pódium a tvrdí jednu věc a druhý tvrdí pravý opak. Proč je to tak, že když jeden něco tvrdí, v druhém to způsobí odmítnutí. A nedělá to úmyslně, ne proto, že by byl rozhodně proti. Ne, pro tyto protiklady existuje velmi zajímavý přirozený základ.

Jeden i druhý si myslí, že mají pravdu na základě svého racionálního myšlení. To znamená, že to není stejné u všech, je to různé, je to opačné. V přírodě je mnoho kořenů – on myslí tak, já myslím jinak a v tomto ohledu nemůžeme být jako jeden.

Kde je celek? Mezi námi! Nad námi! Tam, kde se sblížíme navzdory protikladům.

Jak na to?

Musíme vyjádřit naše opačné názory, abychom je vyvážili: to jsem já a to jsi ty a jsme rozdílní. A pak se nad těmito rozdíly pozvedneme, anulujeme se, přesvědčíme se, že se ten druhý také anuloval a vycházíme z našeho společného pohledu, který pochází z vyšší síly. Sjednocením najdeme skutečnou pravdu, která bude zdrojem mého i jeho mínění a přesvědčení. A jen takovým způsobem se můžeme spojit. Proto se říká: „Všechny hříchy přikryje láska“.

Spolu s přestupky tu bude i láska, jinak to nemůže být. To znamená, že vztah mezi námi nemůžeme vytvořit jinak, než v pozvedání se nad našimi rozdíly. A pouze tyto rozdíly vytvoří podmínky pro sjednocení, solidaritu a komunikaci mezi námi.

Jak krásný bychom měli život, kdybychom takto řešili konflikty!

K tomu potřebujeme techniku kabaly, sjednotit se nad našimi rozdíly. Vždyť každý může dupnout na sebe a pozvednout se nad sebou samým. Nad sebou! Ne nad druhým! A tak každý. Tehdy obdržíme shora společnou platformu.

Další pravidlo: být schopen přiznat porážku.

Pokud spor prohrajete, neznamená to, že musíte změnit svůj názor. Z mého pohledu to není porážka. Pokud se pozvedneme nad sebou a pokusíme se o sjednocení s našimi ideologickými oponenty, nejedná se o porážku, ale spíše o nalezení pravdy.

A v pravdě není ani poražený ani vítěz. Protože dosažení pravdy je náš společný ideál! Proto mohou být všichni spokojeni, v dosažení pravdy není nikdo poražený. Naopak.
Co z toho, že jsem se zřekl svého pohledu a vzdálil se od něho? Byl nedokonalý. Ne, že bych se mýlil, ze svého pohledu jsem měl pravdu, ale i on měl svou pravdu. A možná i někdo jiný.

A z toho vyplývá, že když se pozvedáme nad sebou ke společnému pohledu, nevzdáváme se své minulé pravdy. Byla relativní! A nyní dosahujeme absolutní pravdy. V tom je význam správného sjednocení –nad všemi přestupky se vytváří láska.

Poslední pravidlo: zastavte se včas.

Pokud vidíte, že Váš partner se snadno roztrpčí, je lépe téma uzavřít. Řekl bych, že nemám zájem porazit partnera, protože v takovém případě také nedosáhnu pravdy.

Potřebuji ho, abychom společně stavěli na našich původních základech a posílili je. Mohu dokonce přejít na jeho stranu a spolu s ním bránit jeho názor! A on musí přejít na mou stranu a spolu se mnou bránit můj názor! Pak se můžeme znovu rozejít.

Pokud se nad tím pozvedneme, získáme pocit, že jsme skutečně našli pravdu. Ne tak, že by on měl pravdu a já měl pravdu. Každý z nás má pravdu svým vlastním způsobem, protože každý z nás má jiný přirozený základ. A když se snažíme najít společný názor, navzdory názoru každého z nás – pak je to pravda a dosažení takové úrovně je skutečné štěstí. Je to možné.