Být bohatý nestačí

Když potkáme někoho známého a položíme mu standardní otázku: „Jak se máš?“, obvykle dostaneme standardní odpověď: „Všechno je v pořádku.“ Ale ve skutečnosti nelze říct, že je u člověka všechno tak, jak má být.

Z velké většiny si lidé na problémy tak zvykli, že je považují za normální a nesnaží se nic změnit. A pokud se snaží něco zlepšit, tak pouze v rámcích svých představ. Například je těžké si představit život bez nepřátelství a soupeření.

Navíc, pokud bychom neustále přemýšleli o problémech, můžeme se propadnout do deprese. Proto je snazší se od toho všeho odpoutat a nechat se unášet proudem. Koneckonců, každý tak žije..

Pokud však odpovědně přemýšlíme o svém životě a o světě, který připravujeme pro své děti, vidíme, že to není svět, který by byl zcela vhodný pro šťastný a úspěšný život. V tomto světě se nemůžeme cítit bezpečně.

Školy se staly semeništěm drog, alkoholismu a prostituce! Vztahy mezi lidmi se natolik zhoršily, že se musíme neustále bránit. Teroristé prolévají potoky krve nevinných lidí, třetí světová válka je na spadnutí a my prostě shoříme v jejím atomovém ohni.

Jak se to stalo, že se svět z rajské zahrady proměnil na místo vstupu do pekla?
Pokud situaci posoudíme s chladnou hlavou, uvidíme, že nemůžeme vinit nikoho jiného než sami sebe. Svým neúnavným sobectvím jsme zničili celý svět. Ve snaze využít všechny a všechno pro své vlastní zájmy jsme bez rozmyslu poškozovali a nadále poškozujeme své okolí a přírodu.

Když se kácí les, padají třísky

A dokonce se snažíme své chování ospravedlňovat. Přesvědčujeme ostatní, že to děláme pro „sociální spravedlnost“.

Ve vztahu k přírodě se ani nesnažíme hledat výmluvy. Změnit směr řek? Žádný problém, vždyť to potřebujeme. Vyhubit všechny vrabce, aby neničily úrodu? Žádný problém, prosím! A co škody, které to způsobí? Přece „když se kácí les, padají třísky“.

Jedinou zásadou, které se vždy a ve všem striktně držíme, je zásada maximálního potěšení s minimálními náklady. Jinými slovy, kup levně – draho prodej.

A pokud chcete „levně“ snížit na nulu, tedy jednoduše krást, tak to se dnes také nijak zvlášť neodsuzuje. „Chceš-li žít, nauč se otáčet“.

Pravdou je ale také i to, že mnozí z nás nechtějí ubližovat druhým, dokonce některým přináší potěšení i to, že jim více záleží na ostatních, než na sobě.

Ale zpravidla jsou vzájemně prospěšné vztahy založeny na „ jak ty mně, tak já tobě“. I když si to jakkoli překroutíte, je to stále stejný egoismus. A stačí, aby byl získaný prospěch jedné strany o něco málo větší, a hranice oddělující neutrální vztahy od škodlivých se snadno naruší.

Zlo plodí zlo

Existuje mnoho případů podvodů a klamů, kdy lidé zůstanou bez peněz a bez bytu, prakticky bez veškerých prostředků. Ani bohatí nejsou vůči tomu imunní. Ve skutečnosti jsou podvedeni ještě častěji. Zločinci vymýšlejí lstivé plány, které jim umožňují okrást lidi o miliony dolarů.

Je jim jedno, že zlo plodí zlo. A podvedený člověk se v reakci na to dopustí zla a ospravedlňuje se tím, že jelikož se s ním takto zacházelo, má právo dělat totéž ostatním.

Konzumní přístup k životu kolem sebe je charakteristický nejen pro jednotlivce nebo skupiny spojené společnými zájmy, ale také pro celé státy. Každý se snaží ukázat, že je cool, bohatší, silnější…

Vždyť jaký má smysl být bohatý, když jen bankovní úředník ví, kolik nul za desetinnou čárkou je na mém účtu? Kvůli tomu jsem se snažil?

Ne, já si užívám jízdu v luxusním autě, plavbu na moři na luxusní jachtě, víkendové lety ve vlastním letadle. Potřebuji demonstrovat svou nadřazenost, vidět závist v očích ostatních, cítit se nad nimi, nad „obyčejnými smrtelníky“, nadřazený.

A takové vztahy jsme vždy považovali za normu. Nic se nedá dělat, takový je život. Ale nebereme v úvahu, že pokud nebude narůstající egoismus každého člověka vyvážen protikladnou silou, může to vést k velmi vážným následkům. Pak už žádné bohatství nikoho nezachrání.

Ještě není pozdě

Než tedy bude pozdě, musíme si uvědomit, že když ignorujeme zájmy druhých, opovrhujeme nimi, vykořisťujeme nebo jim přímo ubližujeme, způsobujeme ve společnosti stále rostoucí napětí a konflikty, které se nám určitě vrátí jako bumerang.

A abychom tomu zabránili, musíme se naučit chovat se k druhým s respektem a pozorností a pochopit, že řešení všech našich problémů je pouze v rovině našich vztahů. A nám nezbývá nic jiného, než začít budovat nové vztahy.

A pro začátek stačí začít naslouchat názorům druhých a brát v úvahu jejich zájmy.