Co je to žárlivost?
Má žárlivost nějaký kořen? Odkud pochází?
Žárlivost v našem světě vychází z egoistického pocitu: „Já to vlastním, je to moje, já si to užívám a nikdo jiný. Neber mi kost, nebo tě kousnu“.
Jakmile mi však předmět začne být lhostejný – ať si ho klidně vezmou a roztrhají na kusy, mě už to nezajímá. A pokud mě to zajímá, tak jen z mého osobního zájmu, aby na tom jiný nebyl lépe než já.
Co se týče duchovních stavů, ty jsou založeny pouze na propojování vzájemných vztahů k přijímání Vyššího Světla. Ženská část se neobejde bez mužské části a mužská část se neobejde bez ženské části.
Takže v duchovním neexistuje žárlivost?
Jaká žárlivost! Ke komu? K čemu? Žárlivost, pouze vůči Stvořiteli.
Leave a Reply
Want to join the discussion?Feel free to contribute!