Co nám připomíná 70. výroči NATO 3 – Léčba každého problému jako globálního problému

Pokud přistupujeme ke globálním problémům v duchu spojení mezi námi, najdeme správný způsob, jak tomuto množství problémů čelit. Před námi je nejdůležitější volba, které kdy lidstvo čelilo: přizpůsobíme se podmínkám, do kterých nás evoluce postavila, aktivně – zvyšováním našeho uvědomění a porozumění – nebo budeme přinuceni se přizpůsobit pomocí úderů a utrpení?

Lidstvo nepotřebuje znovu objevovat už dávno objevené, aby dospělo k míru a harmonii. Můžeme si vzít příklad z přírody, která funguje podle neměnných zákonů.

Všechny problémy a rozdíly se mezi námi objevují proto, abychom hledali souvislosti a rovnováhu mezi nimi pomocí našeho bodu spojení nad nimi – tím je záměr přinést užitek celému lidstvu a přírodě, ve které žijeme.

Od egoistického soutěžení k nezbytnému pozitivnímu propojení

Globální výzvy a hrozby jsou příležitostí ke změně našeho stávajícího sobeckého postoje, který nás vede do slepé uličky. Potřebujeme si uvědomit, že jediný způsob, jak najít východisko, je propojit se nad našimi rozdíly v jeden organismus.

Stejně jako lidské tělo obsahuje různorodou řadu buněk a orgánů vykonávajících různé navzájem se doplňující funkce k udržení zdraví a funkčnosti, naše společné tělo lidstva potřebuje také vyvinout v první řadě postoj prospěšný celému systému, jehož jsme částí.

V minulosti jsme se vyvíjeli pomocí sobeckého soutěžení. Nyní jsme však vstoupili do období vývoje, ve kterém nám příroda stále více ukazuje, že o nás pečuje jako o jediný organismus.

Dále se již nemůžeme radovat ze svých životů, pokud bojujeme jeden s druhým, každý na účet toho druhého. To vede k větším problémům a nakonec i k většímu utrpení.

Na druhou stranu, způsob, jak můžeme postoupit k většímu štěstí, důvěře a harmonii, je skrze pozitivní propojení mezi sebou navzájem.

Základním principem harmonického způsobu života v naší době je vztahovat se k lidstvu jako k jedinému organismu. Důvod, proč nám naše vrozená sobecká povaha nedovoluje vidět vzájemně na sobě závislou a propojenou realitu, je, abychom dobrovolně použili sami sebe k pozitivnímu propojování nad všemi našimi sobeckými rozdíly a tím vytvořili klidný svět naplněný radostí.