Kde leží hranice mezi svobodou člověka a společnosti?

Kde je hranice mezi osobní svobodou a sociální odpovědností ve vztahu ke všeobecnému dobru? Kdo o tom rozhoduje?

Nikoliv sám člověk, nýbrž pouze společnost je povinna cítit, chápat a řešit, kde leží hranice mezi osobní svobodou člověka a jeho zodpovědností vůči společnosti. Vždyť člověk celkem vzato žije uvnitř společnosti a svůj život musí vést shodně se společností, ve vztahu k ní a pro ni.

A proto je pro společnost velkým cílem a problémem poskytnout člověku takovou výchovu, díky které pocítí, že blaho společnosti je jeho blahem a cíl společnosti je jeho cílem. Člověk bude žít pouze svou oddaností ke společnosti.

A ze strany společnosti by mělo být cílem vytvořit v lidech takové myšlení, takovou realitu, takové poznání, že pokud člověk jedná v zájmu lidstva, je-li pro lidstvo užitečný, pak je v očích společnosti ctěn, uznáván a respektován.

Koneckonců, společnost na člověka působí nevyhnutelně. Člověk dělá to, co vyžaduje společnost, protože potřebuje její podporu. „JÁ“ člověka, jeho ego, je řízeno společností skrze hodnoty, které od společnosti dostává.

Pokud bude společnost odsuzovat egoistického člověka a bude si vážit člověka altruistického, pak samozřejmě bude každý vykonávat altruistické skutky, aby mohl požívat úcty a cítil se důležitou a užitečnou součástí.

Člověk bude chtít, aby ho ostatní podporovali, aby o něm dobře mluvili, a díky tomu bude možné člověka vést tak, aby se stal užitečnou součástí společnosti.

Je to společnost, která musí stanovit, kde leží hranice mezi osobní svobodou člověka a společností.

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *