Co si myslíte o obavách Elona Muska z hrozby umělé inteligence?

Elon Musk, který je angažovaný v různých společnostech zabývajících se umělou inteligencí, varoval před jejími potenciálními nebezpečími, čímž rozproudil debatu o jejích rizicích a nutnosti regulace. Upozornil na hrozbu, že by umělá inteligence mohla vést ke zkáze lidské civilizace a zdůraznil potřebu vládní regulace, než bude příliš pozdě.

Muskovy obavy jsou odrazem širších obav z budoucnosti umělé inteligence a jejího nezadržitelného pokroku. Čím více postupujeme vpřed, tím více se dystopické obavy z toho, že se stroje obrátí proti lidem, mění z fantazie na potenciální realitu. V historii můžeme vidět, že lidské vynálezy, i ty zdánlivě pozitivní, měly negativní důsledky.

Vzhledem k tomu, že lidská povaha je egoistická, díky níž raději upřednostňujeme vlastní prospěch před prospěchem ostatních, pak naše vynálezy, včetně umělé inteligence, odrážejí naši sebestřednost. A přestože různé lidské vynálezy mohou mít pozitivní dopady, naše sklony k vykořisťování, manipulaci a zneužívání druhých z důvodů jako je naše touha po bohatství a moci vedou k tomu, že i naše technologie často podporují tyto negativní tendence v našem chování vůči ostatním.

Rozvoj vzdělávacího a sociálního systému

Naše omezené a egoistické vnímání nás výrazně brzdí v porozumění skutečnosti. Abychom dosáhli pozitivní proměny, musíme se spojit s přírodními silami, které přesahují naši mysl a emoce, a umožnit zákonům přírody, aby nás v našem životě vedly.

Vedle hrozby, že stroje způsobí fyzickou zkázu světa, je známá také hrozba technologické nezaměstnanosti a představa, že velká část dnešní pracovní síly se v důsledku vývoje umělé inteligence ocitne bez práce. Na toto téma jsem již hodně psal a mluvil o tom, že období po ukončení klasické práce může přinést nový typ práce: vnímat učení, jež rozvíjí vztahy, jako práci, z níž získáme finanční příspěvek pro pokrytí nezbytných potřeb života. Nicméně to také předpokládá změnu paradigmatu v tom, jak přistupujeme k práci: práce již nedefinuje naše životy tak, jak to dělá nyní pro velkou část společnosti, ale stává se spíše nezbytností, a pozitivní lidské propojení se stává naším klíčovým zájmem.

Bez ohledu na změny v technologiích a pracovním prostředí bychom měli stále hledat způsoby, jak změnit naše vzájemné postoje, opakovaně se rozhodovat pro sjednocení namísto rozdělování a rozvíjet naše vzdělávací a sociální systémy k tomuto účelu. Čím víc se budeme ubírat tímto směrem, tím více překonáme naše egoistické hranice a napomůžeme vzniku světa plného harmonie a míru.