Duchovní „rezistor“

Jak se vnímá spojení mezi dušemi?

Spojení mezi dušemi se vnímá jako sjednocení všech tužeb směřujících vzhůru, k cíli, kterého lze dosáhnout pouze ve spojení mezi námi, nikoli jednotlivě.

Když jsem sám, zůstávám pouze s bodem v srdci, který mi byl dán na začátku cesty. Tento bod je jako kapka semene – zůstává jako základ člověka, zatímco všechno ostatní je jako „tělo“, které k němu musí být přidáno. Avšak v této kapce je obsažena veškerá informace o člověku.

Tento bod v srdci stojí nad mým egem, které jsem se marně snažil naplnit v tomto světě. Bod mě přitahuje vzhůru, ale vždy zůstane bodem. Nemůže růst. Musím jej spojit s dalšími body v srdci mých přátel, a když tyto body vytvoří společnou nádobu duše, teprve v ní začnu vnímat Vyšší světlo. Ne v každém z nás jednotlivě, ale ve spojení mezi námi, v našich vztazích.

Každý z nás je touhou. Pokud jednám s odevzdáním vůči druhému a on vůči mně, pak ve spojení mezi námi začínáme cítit vnitřní světlo. Je to podobné jako vnitroatomové vazby.

Máme dvě touhy

Na jedné straně se vzájemně odpuzují silou ega – tito lidé se nechtějí spojit. Ale na druhé straně, nad egem, se navzájem přitahují a chtějí se spojit body v srdci. Síla egoistického odpuzování je negativní, zatímco síla přitažlivosti bodů v srdci je pozitivní.

Pokud je pozitivní síla větší než negativní, dochází ke spojení. Síla tohoto spojení je určena tím, že vzájemný egoismus působí s obrovskou silou jako „mínus“.

Avšak když ho obrátíme v „plus“ a spojíme se nad ním, použijeme egoismus jako odpor – rezistor, tedy místo, kde se může odhalit síla odevzdání, Stvořitel.

A tehdy se Stvořitel odhaluje – mezi námi, v bývalém egoismu, který je ovládán záměrem spojit se! To je podobné poli obklopujícímu nabitou částici.

Tak se realizuje odhalení Stvořitele stvořením – ve spojení mezi dušemi, nikoli v jednotlivé duši.