Evropa směřuje k pravici

Po desítiletích levicově orientovaných vlád na starém kontinentu Evropa směřuje k pravici. Itálie, Maďarsko a Švédsko si nedávno zvolily nové vlády, a to konzervativní nebo pravicové. Soudě podle jejich platforem se zaměří více na národní státy a méně na Evropskou unii. Znamená to, že do Evropy přichází vlna izolace a separatismu?

Zdá se, že evropské země zažívají reakční vlnu proti levicové, liberální, panevropské politice, kterou diktovaly Německo a Francie v posledních třech desetiletích. Příliv migrantů, z velké části muslimů, kteří nemají v úmyslu přijmout evropskou kulturu či víru, stupňující se hospodářská krize, která Evropany poškozuje a podkopává jejich finanční bezpečnost, a také ztráta nezávislosti členských států – to vše v mnoha aspektech přimělo Evropany přehodnotit svou účast v EU. Realistický pohled je nutí reagovat a přijmout opatření: získat zpět část nezávislosti, které se vzdali ve prospěch posílení postavení Unie, čehož někteří z nich částečně litují.

Hesla o evropské jednotě a prohlášení, že Evropa bude jednotnou a silnou supervelmocí, se zjevně nenaplnila. Malé země, které ztráta suverenity zasáhla nejvíce, v tento sen již nevěří. Vždy dávám přednost realismu před naivitou, proto věřím, že nové směřování Evropy je zdravější a lepší pro všechny, zejména pro Evropu.

Společná evropská identita

V současnosti už nevidím země, které by uskutečnily vlastní Brexit z Evropské unie. Posílení nezávislosti národních států v EU jim pomůže zůstat v ní a zároveň se starat o své domácí záležitosti. Jednota je úžasná a já ji preferuji. Když se však provádí pod nátlakem, vytváří nenávist a útlak a nakonec exploduje. Když není realizována na základě skutečného zájmu o blaho všech zúčastněných, je lepší zachovat si vzájemný odstup a úctu.

Pokud chce Evropa vytvořit kontinentální národ, musí nejprve vytvořit solidaritu mezi všemi členskými státy, které mají být součástí Unie. Politická unie může uspět jen tehdy, když se mezi lidmi vytvoří smysl pro solidaritu a soudržnost. Pokud by si evropští lídři zvolili tuto cestu a postupovali podle tohoto řádu, přechod od národních států ke „Spojeným státům evropským“ by byl přirozený a hladký. Fiskální politika EU omezovala suverenitu a nezávislosti zemí, aniž by se nejprve vytvořila vzájemná odpovědnost mezi národy. Evropská unie byla založena na vratkém základě, který nemohl vydržet. Proto jsme dnes svědky bouřlivé reakce.

Možná nyní, kdy země znovu získávají svou nezávislost, a vzhledem ke vzájemné závislosti, která mezi zeměmi EU stále existuje, budou moci postupně vytvořit silnější a zdravější vazby. Pokud se však budou chtít ještě více sblížit, budou muset podporovat společnou evropskou identitu, se kterou budou všechny členské země sympatizovat a které si budou vážit více než vlastní národní identity. K tomu, aby se to podařilo, je třeba urazit ještě dlouhou cestu.