Hodnocení Světového dne zdraví: Planeta je nemocná

Na Světový den zdraví, který OSN určila na 7. dubna, není příliš co slavit. Staré nemoci, které byly kdysi považovány za vymýcené, jako například dětská obrna, se na různých kontinentech vracejí. Po dvou letech od vypuknutí epidemie Covid-19 se stále potýkáme s pandemií.

Letošním tématem akce OSN je „Naše planeta – naše zdraví“.  Zaměřuje se na provázanost všech úrovní přírody a našeho zdraví. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že více než 13 milionů úmrtí ročně na celém světě je způsobeno problémy životního prostředí. Změna klimatu je totiž spojena s nemocemi, jako je rakovina, astma, srdeční problémy, epidemie a další.

Můžeme pokračovat v počítání úmrtí a stěžovat si na stav světa, ale nic se nezmění, dokud si nepřiznáme, že zdravotnické systémy na celém světě selhaly. Naším hlavním zájmem by měla být otázka, jak se lidstvo dostalo na tak nízkou úroveň navzdory všem vědeckým pokrokům, které měly každému zajistit dobrý život.

Ze zla nevzejde dobro

Lidstvo vybudovalo zdravotnické systémy na svých vlastních egoistických a špatných úmyslech. Nemůžeme tedy očekávat, že ze zla vzejde dobro. Zlo, o němž se zde hovoří, jsou sobecké, egoistické vlastnosti zakořeněné v lidstvu. Zdravotnické systémy, stejně jako všechny systémy společnosti, závisí na tom, jak se zachází s penězi, a na ochotě lidí zajistit jejich správné fungování.

Mnohé mezinárodní organizace, které mají garantovat lepší stav životního prostředí a globálního zdraví, se místo podpory těchto cílů zabývají pouze shromažďováním finanční podpory a létáním v tryskáči z konference na konferenci bez skutečných výsledků a činů vedoucích ke zlepšení situace.

Není tedy divu, že nejenže nejsme schopni účinně bojovat s pandemiemi, ale dokonce se znovu objevují staré nemoci, o nichž se myslelo, že byly prakticky vymýceny. Inkubační doba může existovat v řádu stovek let, během kterých se nemoc vrací, a my si jen tento proces neuvědomujeme, avšak nikdy tyto nemoci nebudeme schopni nadobro vyhubit, pokud budeme nadále vytvářet podmínky pro jejich šíření.

Všechny nemoci, zejména ty, které byly objeveny v posledních několika desetiletích, jsou výsledkem duševní, fyziologické a biologické nerovnováhy mezi člověkem a prostředím a mezi lidmi navzájem. Dokud toto nenapravíme, nebudeme schopni odstranit příčinu nemocí.

Ve zdravém těle zdravý duch

Jako lidé musíme pochopit, že stav přírody závisí na vztazích mezi námi. Vidíme hmatatelné důkazy našeho negativního vlivu na přírodu, ale vzájemné propojení je hlubší. Musíme se k tomu postavit čelem, změnit své postoje a být ochotni přizpůsobit se celistvosti přírody. To znamená, že si musíme brát jen to, co je nezbytné pro přežití, a pečovat o dobré fungování celého systému, místo abychom brali v úvahu jen sobecké kalkulace a shrábli vše, co se dá, bez ohledu na důsledky.

Můžeme se ptát, jak spolu souvisejí lidské vztahy a to, co se děje v přírodě. V přírodě existují čtyři úrovně: neživá, vegetativní, živočišná a lidská. Všechny kromě člověka existují v souladu s přírodními zákony vzájemnosti a rovnováhy. Ostatní úrovně nemají v ničem svobodnou volbu; jednají instinktivně a berou si jen to, co je nutné pro jejich přežití. Naopak lidská úroveň je jediná, která na Zemi a vůči ostatním páchá zvěrstva úmyslně, vědomě, za účelem způsobení škody. Všechny negativní reakce, kterých se nám od přírody dostává, jsou jen důsledkem tohoto našeho jednání. Jednoduše řečeno, tyto rány si přivoláváme sami.

Pokusíme-li se vybudovat harmonický systém mezilidských vztahů, bude celá příroda včetně lidstva v rovnováze. Až pocítíme, jak jsme závislí na všech a na každém, a každý bude jednat se zájmem o ostatní individuálně i kolektivně, jako se společnou myslí a jako jedno tělo, stane se prastaré přísloví „Ve zdravém těle zdravý duch“ skutečností.