Odkaz Ba’ala HaSulama

20. století je obdobím vzniku nového přístupu ve výkladu kabaly v masovém měřítku. Metodiku dosažení duchovní reality dokázal pro současného člověka vytvořit veliký kabalista 20. stol., ve skutečnosti náš současník, rav Jehuda Ašlag, který dostal jméno Ba’al HaSulam podle názvu svého komentáře „Sulam“ (Peruš HaSulam) ke „Knize Zohar“. Jeho díla, kromě zachycení hluboké duchovní zkušenosti, vynikají skutečně unikátní šířkou spektra diskutovaných témat a působí silným dojmem sadou vědeckých faktů o složení vesmíru, kde je kladen důraz na roli a poslání člověka.

Ba’al HaSulam je pokládán za zakladatele současné kabaly, vytvořil nový přístup ke spisům ARIho. Napsal více než deset knih.

Rav Jehuda Ašlag (Ba’al HaSulam) se narodil ve Varšavě v roce 1884 a již v mládí byl učiteli označen za člověka, který se neustále snaží odhalit tajemství vesmíru. Ohromoval své vychovatele znalostí všech stěžejních knih judaismu a také byl znalcem tvorby publikujících západních filosofů v originále, mezi které patřil Kant, Hegel, Schopenhauer, Nietzsche a Marx. Později ve svých článcích konfrontoval jejich názory z pozice kabaly.

Po skončení První světové války (v roce 1921) Ba’al HaSulam opustil Polsko a převezl svoji rodinu do Izraele (Palestiny). Jakmile přijel do Jeruzaléma, vypravil se do starobylé kabalistické školy „Bejt El“, která byla v průběhu 200 let centrem studia kabaly, ale poměrně brzy se v jeruzalémských kabalistech zklamal, a to jak z úrovně jejich znalostí, tak i z přístupu ke studiu této vědy. Když viděl složitou situaci duchovního poklesu mas, přál si změnit průběh historického vývoje, jenž předpovídal nástup nové katastrofy, období těžkých utrpení a strádání. Ba’al HaSulam shromáždil skupinu studentů a začal psát knihy, aby lidi naučil metodiku správného vnímání reality a racionálního bytí v ní. Již v Polsku byl známý jako veliký znalec kabaly, žák nejmoudřejších kabalistů, kteří pokračovali v řetězci předávání znalostí po Ba’alu Šem-Tovu.

V roce 1926 odjíždí Ba’al HaSulam do Londýna, kde v průběhu dvou let pracuje nad vytvořením komentáře „Zářivá tvář“ (Sefer Panim Meirot u-Masbirot) ke knize ARIho „Strom života“. Po celou tuto dobu vede se svými žáky četnou korespondenci, ve které jim objasňuje základní principy duchovní práce člověka.

Po návratu do Jeruzaléma Ba’al HaSulam nepřestává přednášet kabalu a psát. O několik let později spatřilo světlo světa jeho monumentální dílo – pojednání pod názvem „Učení deseti Sfirot“ (Talmud Eser HaSfirot). Deset Sfirot – je vnitřní struktura vesmíru, která definuje celou jeho stavbu a zahrnuje jak duchovní svět, tak i náš.

Dílo „Učení deseti Sfirot“ se skládá ze šesti dílů, což je více než 2000 stran a obsahuje vše, co bylo kabalisty vytvořeno v průběhu historie kabaly. Na rozdíl od svých předchůdců ho Ba’al HaSulam sestavil tak, aby vyhovovalo všem základním zákonům akademické učebnice: obsahuje seznam kontrolních otázek a odpovědí pro samostatné prověřování znalostí, slovník objasňující význam slov a základních pojmů, abecední rejstřík, odkazy na literární zdroje. V první části svého díla Ba’al HaSulam píše o úkolu, který je třeba sledovat: „V této své analýze jsem vynaložil úsilí na objasnění deseti Sfirot, jak nás tomu naučil božský mudrc ARI, v souladu s jejich duchovní čistotou, která je osvobozena od veškerých materiálních konceptů, aby mohl ke studiu kabaly přikročit každý začátečník a neselhal příčinou materializace významu slov nebo jiných chyb, jelikož pochopení těchto deseti Sfirot také otevírá příležitost prozkoumat a zjistit, jak porozumět ostatním otázkám této vědy.“

Ve svých pracích se Ba’al HaSulam snažil vyjádřit vnitřní podstatu kabaly. Jeho úkolem se stalo její očištění od primitivních, občas vulgárních středověkých představ. Nebyl spokojen se žádaným všeobecným postojem k této vědě, jako byla mystika nebo magie, jež byly plné zázraků a absolutních přeludů; viděl v kabale mocný nástroj pro změnu a zdokonalování člověka.

V roce 1940 začal Ba’al HaSulam vytvářet komentář ke „Knize Zohar“ pod názvem „Peruš HaSulam“ (z hebrejštiny – dosl. „komentář žebříku“). Nehledě na špatný zdravotní stav neustále pracoval osmnáct hodin ve dne i v noci po dobu třinácti let. O cíli vytvoření tohoto základního díla sám Ba’al HaSulam píše v „Úvodu do knihy Zohar“ takto: “Z výše uvedeného můžeme pochopit příčinu duchovní temnoty a nevědomosti, která se projevuje v naší generaci a která nebyla pozorována ve všech předchozích generacích. A to proto, že lidé přestali studovat vědu kabalu…”

Avšak vím, že důvod se skrývá v tom, že klesla víra, zejména víra ve velké mudrce generací a že jsou knihy o kabale a „Kniha Zohar“ plné příkladů z našeho světa. Proto se každý obává, že bude více škody než užitku, poněvadž je snadno možné si začít představovat ztělesněné obrazy.

To mne zavázalo napsat podrobný komentář ke spisům Velikého ARIho a nyní i ke „Knize Zohar“, a tím jsem zcela odstranil strach, protože když jsem osvětil všechny duchovní pojmy, oddělil je od jakékoliv materiální představy, vyvedl je nad rámec pojetí času a prostoru, jak se přesvědčí studenti, abych umožnil studium „Knihy Zohar“ každému člověku, aby si jejím Světlem mohl znásobit rozum každý člověk.

Nazval jsem tento komentář „Sulam“ (Žebřík), s cílem ukázat, že je jeho předurčení stejné jako stoupání po žebříku, poněvadž, když je před tebou překrásný vrchol, postrádáš pouze žebřík, abys tam mohl vyšplhat, a pak se ve tvých rukou ocitnou všechny poklady světa. Nicméně, žebřík není cílem sám o sobě, protože pokud by ses zastavil na jeho stupních a nestoupal vzhůru, nesplníš, co je potřebné a zamýšlené.

Tak je to i s mým komentářem ke „Knize Zohar“: mým cílem nebylo vysvětlit veškerou její hloubku tak, aby nebylo možné vyjádřit více, ale ukázat cestu a vytvořit z tohoto komentáře návod k jednání pro každého člověka, aby se mohl s jeho pomocí pozvednout, proniknout do hloubky a spatřit podstatu „Knihy Zohar“. Pouze v tom spočívá smysl mého komentáře.“

Po vydání knihy „Peruš HaSulam“ rav J. Ašlag dostal jméno „Ba’al HaSulam“ (z hebrejštiny dosl. – „majitel žebříku“ (do duchovního světa)), v souladu s přijatou zvyklostí mezi mudrci Tóry, kde se člověk nenazýval vlastním jménem, ale podle svého největšího úspěchu.

Svůj život zasvětil vzdělávání a šíření kabaly, zanechal po sobě drahocenný materiál, ve kterém je vysvětlena veškerá současná kabalistická metodika. Největší kabalista 20. století, Ba’al HaSulam, zemřel v roce 1954. V jeho práci pokračoval jeho starší syn – rav Baruch Ašlag.

Po uplynutí 50 let od smrti Ba’ala HaSulama začal akademický svět provádět nesmělé pokusy o studium jeho díla a to nehledě na skutečnost, že byla všechna po mnoho let volně přístupná na pultech univerzitních knihoven. V prosinci 2004 izraelská státní universita jm. Ben-Guriona společně se státní univerzitou „Bar-Ilan“ a Ústavem pro studium kabaly, nazvaným podle rava Ašlaga (Ašlag Research Institute), zorganizovaly první vědeckou konferenci věnovanou Ba’alu HaSulamovi a jeho práci. Zúčastnili se jí přední izraelští akademičtí vědci kabalisté a zástupci různých škol žáků J. Ašlaga. Rok poté přijala Filozofická fakulta Univerzity „Bar-Ilan“ první doktorskou disertační práci, která byla věnována myšlenkám Ba’ala HaSulama.

Dr. Avi Elkajam, specialista v oblasti studia kabaly na univerzitě „Bar-Ilan“, spatřuje, byť v pozdním uznání významu rava J. Ašlaga akademickým světem, nápravu historického pochybení, kterého se dopustili teoretičtí badatelé kabaly. „Nyní můžeme s naprostou jistotou říci – říká Elcano – že bylo ze strany Geršoma Šolema krátkozraké nevidět novátorství Ašlaga… Rav Ašlag v nás vytváří smysl pro sociální spravedlnost, který je založen na kabalistickém sociálně-vědeckém přístupu. Na to, aby bylo možné správně Ašlagovi porozumět, je třeba věnovat mnoho let, od rána do večera. My všichni, celý akademický svět, se doposud nacházíme pouze na začátku, jsme všichni zatím ještě „v plenkách“ ve všem, co se týče Ašlaga.“ Jeho kolega z univerzity jm. Ben-Guriona, Dr. Boaz Hus, k tomu dodává: „Ašlag v kabale pojetí současného myšlení. Například marxistické myšlenky se v kabale Ašlaga přetvářejí do části „dialektického žebříku“, který vede ke společenskému vysvobození. V Ašlagově interpretaci je celá kabala vnímána jako model pokroku.“

Doktor Tony Lavi, autor první doktorské disertační práce o dědictví Ba’ala HaSulama, spatřuje důvod unikátní přitažlivosti kabaly Ašlaga v otevírání cesty k seberealizaci osobnosti. Říká: „Ašlagův systém člověku poskytuje praktické nástroje k tomu, aby se v jakékoliv situaci, ve které by se nacházel, podíval sám na sebe a pochopil, v jakém je stavu duchovního hlediska. Předkládá koncepční, dokonalý systém. Během deseti let se kabala Ašlaga rozšířila nejen do celého Izraele, ale také do celého světa.“

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *