Opilí dokonalostí

Proč je svátek Purim po celém světě považován za rodinný svátek?

Není to rodinný svátek. Purim se spíše podobá dětskému svátku radosti a veselí, protože představuje nové zrození národa. Jako bychom se znovu narodili, obnovili se!

Vždyť když jsme od sebe vzdáleni, nejsme národem. Teprve když se začneme shromažďovat, právě tehdy rodí se něco nového. Proto je o Purim zvykem dávat si navzájem dárky, především víno a sladkosti.

Víno je symbolem světla moudrosti (Chochma) a trojúhelníkové sušenky světla milosrdenství a dobroty (Chasadim). Dobrota a moudrost se tady musí spojit, obléci se jedno do druhého. A to nám přinese duchovní povznesení.

Na Purim je velmi zajímavý zvyk pít víno bez jakéhokoliv omezení. Pokud je člověk v tento den „namol“ opilý, znamená to, že tradici svátku naplnil „se vší odpovědností“.

Jinými slovy, duchovně naplnit svátek Purim a sjednotit se mezi sebou, vede k jednotě celého lidstva a jeho pozvednutí na úroveň splynutí se Stvořitelem.

Celé lidstvo dosahuje věčnosti a dokonalosti. A obraz tohoto stavu se podobá tomu, o němž se říká: „opilému je i moře po kolena“. To znamená, že člověk zcela zapomíná na všechna omezení. Vstupuje do prostoru, kde není nic než věčnost a dokonalost. Tento stav lze přirovnat pouze k pocitům člověka opilého štěstím, ne alkoholem. Ale v našem světě se podporuje oboje.

V tento den se ulice našich měst plní písněmi, tanci a karnevaly, které se nazývají „Ad lo Jada“ („až do ztráty poznání“). Tehdy si člověk oblékne karnevalový kostým, jako by změnil svou osobnost a stal se někým jiným.

Proč se říká, že časem všechny svátky zaniknou a zůstane jen Purim?

Protože všechny svátky představují přechodné stupně na cestě k úplnému sjednocení a poznání Stvořitele, ke splynutí s Vyšší silou. Až do této úrovně se svátky postupně řadí: Nový rok, odchod z Egypta, přijetí Tóry atd. Jasně označují etapy práce na našem vzájemném sjednocení.

Purim je však konečný svátek, který značí úplnou nápravu. Po něm dosahujeme stoprocentní dokonalosti a věčnosti.