Pesach – svátek počátku nápravy

Nyní se blížíme k svátku Pesach, který symbolizuje počátek nápravy. Neboť všechno začíná odchodem z Egypta, po kterém dochází k darování Tóry.

Nápravy jsou možné pouze u člověka, který již prošel egyptským vyhnanstvím. Stvoření začíná hříchem u Stromu Poznání a následným rozbitím duše, po kterém následuje proces její nápravy.

A proto je jasné, že v první řadě je nutné si uvědomit zlo, objasnit stav, ve kterém jsme se ocitli po rozbití u Stromu Poznání, kde byla duše rozdělena na mnoho částí, které nyní potřebujeme dát dohromady. A to navzdory egoistické touze přijímat potěšení, která mezi námi stále dominuje.

Přidáváme tedy k napravované duši veškerý odkrývající se zlý počátek, tj. veškerou sílu světla, která naplňovala duši a vedla k oddělení každé částice od ostatních. Když je znovu sjednocujeme a pracujeme proti síle světla, které naplňovalo duši a nyní se jí stalo nepřátelským, dosahujeme vlastnosti Stvořitele a vlastnosti napraveného stvoření.

Ale to vše začíná pochopením zla stavu, ve kterém se nyní nacházíme, odhalením egoismu, který mezi námi převládá, odmítnutím, nenávistí, nepochopením, zjišťováním, jak moc je každý ponořen pouze do sebe a není schopen se odsud dostat. To vše je první a nezbytná fáze na cestě zkoumání Stvořitele.

Všechny články věnované svátku Pesach by měly být vnímány pouze ve vztahu k našemu oddálení a spojení. Když se od sebe vzdalujeme, zlé síly se pozvedají a otevírají v nás pocit vyhnanství.

A pak lze okamžitě mluvit o sjednocení a nápravě a začíná osvobození. Takže na všechno musí být pohlíženo ve světle vyhnanství a osvobození, vzdálení a sblížení, odhalení nenapravenosti a její nápravy.