Psychologie sebeuspokojení

Člověk na počátku studia kabaly prochází různými fázemi, včetně období, kdy se stane fanatickým zastáncem toho, čím se zabývá.

Člověk je jako malé dítě, protože i malé děti jsou fanatické. Dítě si zvykne na dudlík, na židli, na hadřík nebo hračku – a nemůže se od nich odtrhnout. Znamenají pro něj pocit bezpečí, důvěry, sounáležitosti, pocit něčeho, co mu chybí. Takže se jedná o čistě psychologickou záležitost.

Proč je tak připoután ke všem těmto vnějším předmětům, vnějším zvykům? Z hlediska psychologie jsou pro něj velmi důležité. Podívejte, lidé nosí na rukou červenou nitku. Je to dobré nebo špatné? Ona jim jen pomáhá se trochu uklidnit, dodává jim jistotu, že vše bude v pořádku.

Na druhou stranu jim to samozřejmě brání posunout se dál – stát se člověkem a nezůstat malým dítětem závislým na červené nitce. Je to lež, stejně jako v zásadě všechny ostatní psychologické praktiky.