Slzy lásky
Úryvek z knihy „Zohar pro všechny. Předmluva ke knize Zohar, ‚Vize rabiho Chiji‘“, bod 56
… Když člověka ve hmotném světě přemůže pocit milosrdenství a lásky k bližnímu, z očí mu tečou slzy. A to vychází z kořene již zmíněných duchovních slz, protože každá duchovní podstata, která má místo ve Vyšších, zasahuje údery hmotná stvoření a způsobuje v nich vznik své větve. Neboť Vyšší světlo naráží do clony a buší do ní, aby prošlo její hranicí, jelikož Vyšší světlo vždy vychází pouze z Nekonečna, které je nad světem zkrácení a kde se neuznávají žádné hranice.
A poněvadž se Vyšší světlo snaží a touží se šířit do nižšího – jak je řečeno: „Stvořitel zatoužil přebývat v nižším“ a také „přebývání Šchiny v nižších je vysokým požadavkem“ –, střetává se se clonou a v touze projít její hranicí do ní buší. Avšak clona ho v podobě Odraženého světla donutí se vrátit zpět. A v té době vytékají slzy.
Neboť tyto slzy pocházejí z pocitu milosrdenství a lásky k nižšímu. Proto také v hmotné větvi, v okamžiku, kdy v člověku vše nejskrytější probouzí milosrdenství a lásku k bližnímu, vždy vytékají slzy. Duchovní slzy však na rozdíl od hmotných nezmizí.
Leave a Reply
Want to join the discussion?Feel free to contribute!