Stav světa

Svět se dnes nachází ve stavu, kdy se musí zabývat sám sebou a musí řešit, co se s ním děje.

Když i v nejvyspělejších zemích přibývá více a více žebráků, když se objevují nejrůznější skupiny, které jsou z neznámých a nepochopitelných důvodů připraveny zničit všechno a všechny, pak se dostávají do pozadí všechny hlavní historické i nejrůznější ideologické proudy.

A to probíhá všude a každým dnem se to stále více rozrůstá. To, co se dnes děje v jednotlivých zemích, se jako virus přenáší do dalších zemí, kde rovněž vznikají podobné problémy.

A děje se to nejen spontánně, ale i záměrně, s pomocí nejrůznějších technologií. Známe to. Svět tak směřuje k tomu, že problémy budou narůstat všude.

Díky nim se lidé naučí více vnímat jeden druhého. A pak pro ně bude stále snazší přijímat rozhodnutí – všichni mají stejné trápení, stejné problémy. Každý díky tomu, co cítí sám uvnitř sebe, lépe porozumí druhému, jinak přeci „sytý hladovému nevěří“.

Překonáváním stejných problémů se přestaneme dívat jeden na druhého shora, ale budeme si pomáhat na základě našeho společného problému. Ačkoli to nebude problém společný, ale jen u všech podobný, my o něm budeme přemýšlet jako o společném a to nás spojí.