Semknout se kolem „Není nikoho kromě Něho“

Ve světle toho, co se dnes odehrává ve světě i uvnitř nás, je nezbytné se pevně spojit a společně se semknout kolem principu: „Není nikoho kromě Stvořitele.“

Tímto spojením probouzíme vztah k všeobecné síle přírody, která nám dává rozum, pocity, sílu i možnosti k hlubšímu sjednocování, abychom se krok za krokem přibližovali k úplné nápravě světa.

Víme, že ve světě existují dvě síly: plus a mínus, dobrá síla a zlá síla, dobré a špatné stavy. Ve skutečnosti to tak ale není, protože neexistuje žádná zlá síla namířená proti Stvořiteli.

„Není nikoho kromě Něho“ znamená, že neexistuje žádná síla, která by se stavěla proti Stvořiteli, a vše, co se děje, vychází pouze z jediné síly – ze Stvořitele. A vše, co dělá, má za cíl přiblížit nás k Němu, navzdory odporu zlé síly, kterou také řídí On.

Proto se zdá, že od Stvořitele vycházejí dvě síly. Neměli bychom si však myslet, že existují dva Stvořitelé – dobrý a zlý. Síla, která nám škodí, je náš vlastní egoismus. Proto je naším úkolem v sobě tyto dvě síly rozlišit tak, aby nad námi začala vládnout ta dobrá, kterou můžeme přitáhnout od Stvořitele. Jinak bude vládnout síla zla, jak je řečeno: „Já jsem stvořil zlý počátek.“

Právě v tom spočívá naše práce: ve všech stavech a situacích se učit vidět, že ve světě působí pouze jediná síla. To, co se nám staví do cesty, je náš vlastní egoismus, který nám brání přilnout k této jediné dobré síle Stvořitele.