Co když jsme se v názorech na klima zmýlili?

Co když jsme se v otázce klimatu zmýlili? Co bychom dělali, kdybychom se dozvěděli, že aerosoly, které znečišťují ovzduší, ho také ochlazují a zmírňují skleníkový efekt?
A co kdybychom se dozvěděli, že sopečné erupce, při nichž se uvolňuje CO2 a další skleníkové plyny ohřívající atmosféru, uvolňují také popel, který blokuje sluneční záření a ochlazuje vzduch více než ho zahřívá uvolněný CO2? Toto právě tvrdí nedávno publikované vědecké práce.

Studie provedená Národním úřadem pro oceány a atmosféru tvrdí, že „50% pokles znečišťujících částic a kapiček v Evropě a USA je spojen s 33% nárůstem bouřek vytvořených v Atlantiku v posledních několika desetiletích. Naopak tomu je v Pacifiku – zvýšené znečištění a méně tajfunů.“

Přidáme-li k tomuto nejnovějšímu objevu známý fakt, že sopečné erupce ochlazují Zemi, nabízí se otázka, jak se potom vypořádat se změnou klimatu? Budeme čistit vzduch a ohřívat planetu? Budeme dál znečišťovat ovzduší, abychom ho ochladili? Nebo se budeme snažit nějakým způsobem čistit vzduch a snižovat emise CO2 tak, aby se oteplování vzduchu neurychlovalo?

Pokud se vám tyto otázky zdají neřešitelné, je to proto, že takové jsou. Jsou neřešitelné, protože jsou to špatné otázky. Jejich cílem je „léčit“ symptomy a nikoliv nemoc. To nefunguje v medicíně a nefunguje to ani v případě klimatu.

„Nemoc“, která tyto problémy způsobuje, je lidské chování. Bezohledně využíváme zdroje Země. Soutěžíme o to, kdo bude planetu využívat efektivněji a rychleji, a zcela ignorujeme skutečnost, že si tím podřezáváme větev, na které sedíme.

K vyřešení klimatické krize musí lidstvo zasednout ke kulatému stolu a společně určit své priority. Budeme se muset rozhodnout, co kdo potřebuje a co ne, a poskytnout jen to nezbytné. Budeme se muset naučit existovat tak, jak existuje celá příroda. Pokud se to nenaučíme z vlastní vůle, příroda nás donutí se to naučit tvrdým způsobem.

Společně najdeme řešení všech našich problémů

Toto řešení se týká nejen klimatické krize, ale všech našich problémů. Dnes neexistuje jediný problém, který by se netýkal celého světa. Podívejte se na nedostatek potravin způsobený válkou na Ukrajině, na přerušení globálního zásobování, vzrůstající inflaci po celém světě, nekontrolovaně se šířící viry, krizi počítačových čipů… Všechno má dopad na všechny a my nemůžeme udělat nic pro řešení těchto krizí, protože se snažíme zachránit jen sami sebe, místo abychom se snažili zachránit všichni společně.

Pokud začneme přemýšlet společně, najdeme řešení všech našich problémů, protože to nejsou problémy znečištění, inflace nebo jiných symptomů, ale problémy ve vztazích.
Když změníme záměr našeho spojení ze vzájemného vykořisťování na vzájemnou nápravu, zjistíme, že nemáme žádné problémy. Můžeme snížit výrobu všech produktů a stále jich budeme mít více než dost, abychom všem zajistili jejich potřeby. Pokud mezi sebou přestaneme soupeřit, nebudeme mít důvod zemi vyčerpávat. Pokud nebudeme mít důvod vyčerpávat Zemi, můžeme současně snížit emise CO2 a aerosolů.

Pointa je v tom, že se nemusíme zajímat o snížení znečištění atmosféry, ale musíme se starat o zlepšování našich vztahů. Pokud vytvoříme silná spojení po celém světě, všechny ostatní naše problémy zmizí, jako by nikdy neexistovaly.