Duchovní buňka

Existují nějaká omezení na propojování duší, neboli, duchovního splynutí? Často mluvíme o vzájemném zapojení, kdy jeden člověk přijímá přání toho druhého. A na materiální úrovni je to nějak dáno takto: tady jsem já, tady je moje žena, moje děti.

Vychází to z toho, že muž, žena a jejich děti tvoří jednu duchovní buňku. Jen v našem světě je rozdělena na mužskou a ženskou část, ale v duchovním světě je to jeden Parcuf, Ovijut a Zakut, touha a clona, které spolupracují.

Proto v duchovním světě neexistuje oddělená ženská a mužská část. Jejich společná práce generuje následující stavy, zvané děti.

V našem světě je to uspořádáno tak, že vytváříme rodiny. V duchovním stavu neexistují žádné chaotické záměny mezi muži a ženami, každý si najde svou polovinu.