Máme možnost si vybrat osud? část 1.

Občas v životě nastanou takové události, které se zdají být někým nastraženy a jindy se zdají být nesmyslnou náhodou. Na východě existuje pojem „karma“ a v arabštině existuje přísloví: „Od toho, co ti bylo určeno Shora, neutečeš“.

Je náš osud opravdu předurčen, jako dříve natočený film, nebo může být změněn?

Celý životní scénář je již napsán předem, ale sám člověk rozhoduje, v jaké formě na něho dopadne. Vždyť je člověku dána svobodná vůle, na rozdíl od neživé hmoty, rostlin a živočichů, kteří se nacházejí v moci „slepého osudu“, čili absolutního vyššího vedení ze strany přírody.

Příroda posouvá vpřed vše, co existuje v procesu evoluce podle teorie Darwina, nebo ještě nějakého jiného programu. Avšak člověk, na rozdíl od všech ostatních, může vzít osud do svých rukou. Pokud to neudělá, žije jako živočich a je plně řízen přírodou bez možnosti ovlivnit svůj osud, ve kterém je vše předurčeno.

Když člověk instinktivně reaguje na všechny události svého života, nepřináší tím pro sebe nic nového. Kdybychom důkladně prostudovali všechny svoje systémy: psychologii, fyziologii, všechny svoje vlastnosti, mohli bychom vypočítat svoje řešení a reakce na všechny životní situace.

Je to jako stroj, jehož chování je známo. Proto nehovoříme o tomto stroji, ale o vnějších vlivech, o silách, které na něho působí. Pouze na nich záleží, co se s člověkem stane – na něm samotném nezávisí nic. Takže není možné říci, že určuje svůj osud on. A takto jedná 99,99% všech lidí na tomto světě.

Jsou však lidé, kteří mohou vzít svůj osud do vlastních rukou, a nereagovat instinktivně ze svého egoismu a přirozených vlastností. Ti se pozvedávají nad svou přirozenost a dokonce působí proti ní. Je to úplně jiné chování ve srovnání se všemi ostatními, obyčejnými lidmi.

To znamená, že je možné se z tohoto automatického předurčení dostat. Není to příliš jednoduché, ale je to možné, avšak nikoliv zásluhou samotného člověka, ale s pomocí zvláštní síly, která existuje v přírodě a nazývá se „světlo, které se vrací ke zdroji“. Tato síla na nás začíná působit, když se chceme povznést nad naši přirozenost. Vždyť jsme uvnitř přírody všichni roboty, pracující uvnitř stroje.

Pokud k sobě přitahujeme zvláštní sílu, která nás začíná rozvíjet, získáváme další, vyšší přirozenost odevzdání, sjednocení, lásky. Bude to dodatek k našim osobním kvalitám a programu našeho života. Program se změní, jelikož se změnily údaje, neboť jsem požádal o nový program a chci kráčet novou cestou, abych se pozvedl na další úroveň, na nový stupeň života.

Nechci prostě jen plout v tom instinktivním proudu, který mne nese ode dne narození až do dne smrti, ale prožít svůj život jinak: nacházet se pod novým vedením a jinak naň reagovat, abych dosáhl jiných výsledků. Ukazuje se, že opustím svůj osud a bývalou přirozenost a přeměním se na aktivní součást svého nového osudu.

Pokračování následuje…