Nakupuj, dokud můžeš? Děkuji, nechci

V listopadu začíná nákupní šílenství. Každý se snaží ulovit tu nejlepší nabídku dřív než ostatní, získat ten nejúžasnější výrobek a všem o něm říct. Nyní, když se většina nákupů uskutečňuje on-line, se z toho stala celosvětová mánie a každý si chce ukousnout kus koláče, i když ten kus přijde několik týdnů poté, co jste si ho objednali. Přál bych si, aby to lidi potěšilo, ale není tomu tak. V nejlepším případě to jen na pár hodin zakryje prázdnotu.

Chápu to pokušení. Není snadné odolat nákupu, když všichni mluví o tom, co si koupili, a inzerenti vás zaplavují reklamami hovořícími o snížení cen při té či oné příležitosti. I já tomu občas podléhám. Mou osobní slabostí je kuchyňské nádobí. Kupuji si nejrůznější spotřebiče na vaření, ohřívání, krájení a chlazení potravin, i když nerad vařím.

Většina z nás je podobná. Kupujeme výrobky, které ve skutečnosti nepotřebujeme, a za cenu, která není zrovna výhodná. Jedinou útěchou nám je, že jsme neztratili tvář a neodklonili se od stáda.

Za tím vším stojí pouze ego. Je to boj mezi prodávajícími a kupujícími. Říkají vám: „Je to za hubičku! Obvykle to stojí 100 dolarů a já to prakticky rozdávám za 20 dolarů!“ Tak si to koupíte a jste šťastní, protože si myslíte, že jste všechny obelstili a porazili systém. Pravda, máte pět krabic nových bot, které nikdy neotevřete, protože příští rok koupíte dalších pět krabic a do té doby budete nosit možná dvoje, ale zatím se cítíte chytřejší než všichni ostatní a jste spokojeni.

Kde hledat smysl a radost?

Takové nadměrné nakupování je nejen hloupé, ale je to i hanebnost vůči planetě. Proto vyrábíme dvakrát více, než potřebujeme, a přebytky vyhazujeme do koše. Zatímco naše malicherná ega plní oceány plastem, namlouváme si, že jsme ostatní přechytračili, ale vždy se nám to vrátí zpátky.

Přinejmenším bychom měli vědět, proč se to všechno děje. Dnešní svět je chladný a bezcitný. Cítíme se osamělí a nejistí, a tak si kupujeme pomůcky a pomíjivé radosti, abychom si to vynahradili. Kdybychom měli přátele a rodinu, na kterých nám záleží a kterým záleží na nás, trávili bychom svůj čas raději s nimi a neklikli bychom ani na jeden odkaz na internetový obchod, který nám nemá co nabídnout.

Nyní jsme se díky naší chamtivosti dostali do stavu, kdy ceny rostou, lodě uvízly na moři, protože nemohou zakotvit a vyložit zboží, a ceny benzínu a dopravy prudce rostou. Nedostatek počítačových čipů navíc zastavil výrobní linky automobilů a dalších výrobků po celém světě. Zdá se, že jsme nakupovali až do úplného vyčerpání.

Doufejme, že nyní začneme hledat radost v lidech kolem nás, ve sbližování se s rodinou a přáteli a v budování solidarity v našich komunitách. Je načase přejít od povrchní komunikace a začít hledat smysl a radost ve spojeních od srdce k srdci.