Náznaky duchovních vlastností a činů

O Purimu se podle tradice jedí sladké sušenky, které svým tvarem připomínají Hamanovy uši. Je to takový symbol?

V našem světě existuje spojení mezi kořenem a větví. Proto jsme povinní to vše nějak zobrazit ve větvích. Národ by měl být k takovým věcem připoután.

Není to primitivní, že v 21. století dodržujeme tyto tradice?

Myslím, že náš věk je nejprimitivnější ze všech předchozích věků. Čím více se vyvíjíme, tím více roste náš egoismus. Proto se najednou začínáme cítit takoví velcí, kritizujeme prošlá staletí, vědce a všechny ostatní. Ale oni mnohem lépe než my rozuměli struktuře světů, silám stvoření.

Znali tyto kořeny, viděli je, odhadovali a chápali, s čím mají co do činění. A ne proto, aby z toho udělali nějaký historický příběh, ale aby do systému zařadili nápravy, aby si každá generace udělala tu svou korekci, abychom postupně došli k úplné nápravě, které se říká „Purim“.

Proto zavedli mezi národ tradici jíst sladkostí ve formě „Hamanových uší“?

Samozřejmě. To vše udělali velcí kabalisté. V tom je bezpočet náznaků na duchovní vlastnosti a činy, které musíme vykonat.

O Purimu je zvykem dávat dárky. Na počest čeho? Na počest radosti?

Ano, protože když se navzájem sjednocujeme, tak se vzájemně naplňujeme: já tebe, ty mně. Ale každý zvlášť se nemůže naplnit.

Svátek Purim je konečnou nápravou. Stvořitel stvořil egoismus, zlý počátek, který se zcela napravuje.