Nechci být o nic horší

Proč se člověk vždy poměřuje s ostatními? Z čeho vychází tento způsob našeho vnímání?

My to jinak nevidíme! Vyšli jsme z jeskyní. A všechno, co je nad našimi základními potřebami, vždy měříme v poměru k ostatním.

Pokud mám dům, krávu, psa, zahradu, pak se poměřuji, o kolik se mám lépe než ostatní.

Svůj život žiji v tom, co vlastním a takový vidím svět. A když mám více, pak jsem už velký, bohatý a vážený člověk. Takto se já hodnotím.

Jestliže má každý auto, zelený trávník a tak dále, tak ani já nechci být o nic horší. A pokud mám i jachtu, pak porovnávám, kdo ji má větší – oligarcha nebo já.

Jak by potom mohl mít člověk nějaké absolutní měření, když se na všechno dívá jen tímto způsobem?