Nepřej druhým nic zlého

Z vlastní učitelské zkušenosti vím, že lidé nechápou, o jakém sjednocení mluvíme. Jak jim to mohu alespoň přiblížit?

Sjednocení neznamená, že bydlím ve společné místnosti nebo že znám každého osobně. Prakticky to znamená, že se musím napravit tak, abych nepřál nikomu nic zlého. Toto je první krok.

Nesjednocují nás média, SMS zprávy a dokonce ani internetová síť. To všechno jsou jenom projevy systému, ve kterém se nacházíme, prostředky, které nám umožňují pochopit, jak jsme propojeni. Internet lidem nepřinese jednotu, pouze jim ukáže, že jsme spojení v negativní formě, protože toto Kli využíváme výhradně pro sebe a možná i na škodu druhým.

První náprava tedy spočívá v tom, abychom přestali přát zlo druhým. Začínám si uvědomovat, že jsme vzájemně propojeni, jako nedílné části doslova zasazené jedna do druhé. Tuto systémovou propojenost musím odhalit, jinak mi ji příroda ukáže velmi nepříjemným způsobem. Postihne mě na jednom místě, ale bolest pocítím na úplně jiném místě, ke kterému zdánlivě nemám žádný vztah.

Ve skutečnosti je tato část tvoje, a měl bys cítit, že tento úder zasáhl tebe. Pokud ještě necítíš to, co cítí ostatní, znamená to, že nejsi součástí jediného organismu, jednoho systému. Potřebuješ ještě nápravu: buď ji přijmeš dobrovolně, nebo tě k tomu příroda donutí.

Prozatím vidíme, jak se lidé radují z neštěstí druhých. Člověk má radost, když je někomu jinému špatně. Taková je naše přirozenost. Dnes se to odhaluje, a my musíme provést odpovídající nápravu.

Pomoci čeho? – Prostřednictvím názoru obklopujícího prostředí, jak nám říkají kabalisté. Musíme kolem sebe uměle vytvořit takové prostředí, které nás přiměje myslet jinak a bude nás vychovávat.

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *