Nový nanolék cílí jen na rakovinu

Vědci z Tel-Avivské univerzity (TAU) oznámili, že vyvinuli nový způsob, jak dopravit léky přímo do rakovinových buněk bez rozptýlení po celém těle. Podle časopisu Science Daily „studie otevírá novou cestu k personalizovanému a přesně cílenému boji proti rakovině“. Profesor Dan Peer, vedoucí výzkumného týmu, uvedl, že jejich cílem bylo „umlčet enzym HO1, který umožňuje nádorům získat odolnost vůči chemoterapii a ukrýt se tak před imunitním systémem.“ … „Náš nový nanolék,“ tvrdí, „se umí přesně zaměřit na rakovinové buňky, umlčet enzym HO1 a vystavit nádor chemoterapii, aniž by byly poškozeny okolní zdravé buňky.“

Jsem pro pokrokovou medicínu, ale medicína nedokáže vyléčit příčinu rakoviny a bez vyléčení příčiny je to jako bychom utěsnili jednu netěsnost v potrubí, jen abychom zjistili, že se namísto ní vytvořila nová.

Sobecké nemoci

Rakovina je jedinečná nemoc. Vzniká tehdy, když buňky začnou „konzumovat“ své okolí a rostou na jeho úkor. Nakonec si rakovina přivodí vlastní smrt tím, že zabije tělo, které ji živí, ale nemůže si pomoci.

Toto „sobecké“ chování nádorů je velmi podobné tomu, jak se chováme jeden k druhému a k životnímu prostředí my. Přestože naše přežití závisí na životním prostředí a ostatních, náš postoj k nim je oportunistický a zneužívající – ale nemůžeme si pomoci. V tomto smyslu jsou lidé rakovinou Země.

I když neplatí, že čím je člověk sobečtější, tím je větší pravděpodobnost, že se u něj vyvine rakovina, rostoucí výskyt rakoviny v lidské společnosti jako celku je důsledkem našeho vykořisťovatelského přístupu k Zemi a k sobě navzájem.

Tak jako se u laskavých a velkorysých lidí nebo dokonce u malých dětí může vyvinout rakovina, účinky zneužívajícího přístupu lidstva se mohou projevit i v těch částech světa, které příliš vykořisťovatelské nejsou. Je zde vzájemná zodpovědnost: tak jako trpí celý organismus, když onemocní jeden orgán, tak trpí i celé lidstvo svým nemocným postojem, jmenovitě – vzájemného zneužívání.

Rakovina není jediným důsledkem našeho zneužívajícího přístupu. V podstatě jsou to také všechny naše ostatní nemoci. Rakovina je však nejvýraznějším případem „sobecké“ nemoci, protože způsob jejího fungování je velmi podobný tomu, jak se chováme jeden k druhému, ke zvířatům a rostlinám, k Zemi jako celku.

Vzdělávací proces

Jelikož rakovina je „egoistická“ nemoc, jediným lékem na ni je vyléčit náš egoismus. Odstranění rakoviny proto vyžaduje vykořenit egoismus z naší společnosti.

Je jasné, že jde o vzdělávací, a ne medicínský proces, ale jeho přínos pocítíme v každém aspektu našeho života. Výchova k vzájemnosti a ohleduplnosti prospěje nejen našemu zdraví, ekonomice a bezpečnosti naší společnosti, ale pomůže řešit i zneužívání drog a kriminalitu s ní spojenou, pozvedne naší celkovou úroveň a blahobyt.

I když nevidíme zjevnou souvislost mezi rakovinou a sobectvím, odstranění sobectví je jednoznačně užitečným cílem. Proto bych navrhoval, abychom to nejprve zkusili, a když uvidíme výsledky, už nebudeme chtít přestat.