Sítě, do kterých jsme se nechali chytit

Počet uživatelů Facebooku, WhatsAppu a Instagramu překročil tři miliardy. To znamená, že každou z těchto platforem používá více než třetina světové populace. A pokud vyloučíme miliardy lidí bez přístupu k internetu a stovky milionů negramotných, mluvíme přibližně o polovině civilizovaných obyvatel planety. Další renomovaní a vlivní mediální giganti, jako YouTube a TikTok, nezůstávají pozadu.

Během několika málo let jsme se uzavřeli do propojené celosvětové sítě. Dospívající a mladí lidé v ní doslova žijí a přestávají si všímat toho, co se děje kolem nich. Jejich oči jsou v průměru šest hodin denně přilepené k obrazovkám a klávesnicím.

Ale nejen mládež — lidé všech věkových skupin se stále více ponořují do virtuálního života. Zvykáme si na síť, která nám nabízí nespočet možností pro komunikaci a získávání informací. Naplňuje naše životy a činí je pohodlnějšími.

Mohlo by se zdát, že jsme získali ideální prostředek komunikace a informovanosti, který sjednocuje celé lidstvo! Ve skutečnosti však místo rostoucí soudržnosti společnosti došlo ještě většímu rozdělení, rozpadu zavedených vztahů. Rychle se blížíme do slepé uličky.

Cesta do slepé uličky

Zamysleme se nad tím, proč jsou všechny tyto sítě, ve kterých poslušně naše buňky zaujímají svá místa, tak pečlivě a starostlivě utkané? Co od nás jejich majitelé chtějí?

První a nejnevinnější předpoklad – nejedná se o nic osobního, majitelé sítě si prostě chtějí vydělat peníze. A skutečně vydělávají obrovské částky. Vlastníci největších sítí patří mezi nejbohatší lidi světa. Myslím si však, že peníze v tomto případě nejsou na prvním místě.

Virtuální síť o nás ví všechno. Kde se nacházíme a kam se přesouváme, co sledujeme a čteme, kde uchováváme peníze a co kupujeme, o čem přemýšlíme a s kým komunikujeme. Síť zná naše preference a zvyky. Síť zná naše slabosti i intimní podrobnosti našeho života, o kterých bychom nikdy nikomu neřekli.

Síť se o nás „stará“. Sama vybírá a dávkuje zprávy a reklamy — co má smysl vědět a čím není třeba ztrácet čas. Síť nám říká, co je dobré a co špatné. Jinými slovy, síť na nás působí. Dokonce bych řekl, že nás ovládá. A zisk je zde až na druhém místě.

Internet formuje naše chování na různých úrovních. Poskytuje nám virtuální spojení a vytlačuje spojení fyzické. Dnes už jen vzpomínáme, jak jsme vyrůstali a trávili všechen volný čas společně v sousedství nebo v dětských táborech. Od malička jsme se učili komunikovat, budovat vztahy, žít spolu.

V dnešní době se veškerá komunikace odehrává přes internet. A tato komunikace je zcela odlišná. Lidé se přestali dívat jeden druhému do očí. Mám dojem, že za fotografiemi a obrázky se skrývají osamělí, rozzlobení cynici, kteří vedou tvrdé dialogy. Za agresivitou, hrubostí, posměšnými slovy a cynismem je snadno vidět naše egoistická povaha – obnažená, bez závoje slušnosti a dobrých mravů.

Taková komunikace nevyhnutelně vede k masové depresi, nárůstu rozvodů a sebevražd. Nepřeháním. Posuďte sami, lidé dokonce zakládají komunity, kde se cynicky chlubí tím, co bývalo dříve považováno za životní tragédii. Jaké jiné pocity než hořkost může vyvolat zpráva o tom, že je dnes v módě na internetu sdílet selfie z oslav vlastního rozvodu nebo podrobně diskutovat o plánech na vlastní sebevraždu?

Internet však není jen komunikačním prostředkem, ale také nástrojem, který postupně mění identitu člověka. To přesvědčivě potvrzuje zpráva renomovaného amerického výzkumného centra Hooverův institut války, revoluce a míru. Zpráva představuje výsledky výzkumu možností využití sociálních sítí k jiným účelům, než jen k vytváření umělých politických protestních hnutí.

Souhlasím s autorem zprávy Harelem Chorevem, který tvrdí, že se sociální sítě staly nástrojem skutečného vlivu na politiku a společnost: „Sociální sítě mají schopnost přetvářet identitu a politické vztahy tím, že narušují vertikální strukturu starých hierarchií,“ řekl Chorev. „Vytvářením nových, velmi aktivních sociálních platforem a poskytováním informací nezávislých na státních institucích sociální sítě narušily vertikální strukturu tradičního toku informací a změnily ji na horizontální.“

Pozvednout úroveň propojení

Není třeba být prorokem, abychom pochopili, že další expanze internetu, pokud bude i nadále podporovat egoistickou deformaci člověka, dovede lidstvo do slepé uličky. Příčina je v tom, že vlastníci sítí si chtějí podmanit samotnou přírodu, která objektivně vede lidstvo ke sjednocení.

Otázkou je, na jakém základě se mezi lidmi budují vztahy. Sjednocení založené na egoismu nevyhnutelně vede k nacismu — lidstvo má s podobnými experimenty bohaté a tragické zkušenosti. Je nutné vytvářet vztahy na zcela jiném základě.

Sociální sítě vznikly pouze za účelem navazování vztahů, které pozvednou úroveň vnímání jeden druhého. Aby nás sblížily. Aby nás přivedly k Jednotě, nikoli k rozdělení. Byl to požadavek doby — aby se svět stmelil, stal se jednou vesnicí a aby usiloval o vztahy na nové úrovni. A právě v reakci na tento požadavek vznikl internet.

Dnes je internet vlastně tváří celého lidstva. Jsou v něm zastoupeny tváře všech národů, které obývají naši planetu. Je to odraz všeho, co lidstvo vlastní. Všechny druhy vztahů, všechny typy činností. Proto se internet musí nevyhnutelně proměnit v nástroj, který pomáhá navazovat vztahy.

Budeme muset začít pracovat v souladu s přírodou. S pomocí sociálních sítí vytvoříme mezi sebou pevné vnitřní spojení a budeme to jasně cítit. Pak se všechny sociální sítě stanou anachronismem, jako je dnes reproduktor naší babičky.

Abychom vytvořili správné vnitřní spojení, je třeba dnes zahájit obecný vzdělávací proces. Toto vzdělávání by se mělo odehrávat ve virtuálních kruzích vytvořených na sociálních sítích po celém světě. Cílem těchto prostředí je vytvořit jednotné lidstvo, které žije v naprostém souladu s přírodními zákony.

V tomto prostředí se lidé nesnaží za každou cenu bránit svou nadřazenost, ale snaží se potlačit své ego před svými protějšky. Účastníci tohoto prostředí si osvojí pevné dovednosti v naslouchání si navzájem, rovnosti a společném rozhodování. Toto je krok směrem k jednotě, přiblížení se přírodním zákonům, ve kterých žijeme. To znamená, že příroda nás podpoří a tato podpora začne okamžitě přinášet žádoucí výsledky.

Poté se jednotlivé skupiny začnou spojovat v jeden propojený, navzájem se cítící kruh, který přirozeným způsobem zahrne celé lidstvo.