Škola budoucnosti

Šéf kosmické společnosti SpaceX, podnikatel Elon Musk, se domnívá, že „řešení abstraktních matematických úloh a rovnic nepřináší konkrétní užitek, žáci nechápou, k čemu to je dobré“.

Místo toho navrhuje, aby žáci „studovali pojmy z matematiky a fyziky v praxi – například rozebírali motory nebo stavěli satelity“.

Podle jeho názoru „navrhování satelitů a rozebírání motorů poskytne dostatečnou představu o matematice a fyzice, a schopnost používat klíč a šroubovák bude mít praktický užitek“.

To je pravda, zcela s ním souhlasím. Teoretické studium nic nepřináší.

Ale my jsme to probírali teoreticky…

A k čemu to je? Studoval jsem pružnost a pevnost materiálů, metalurgii atd. – a co? Pokud to není praxe, nemá to žádný smysl. Domnívám se, že jinak se techniku nenaučíš. A teorie je teorie… Řekněme, že matematika je teorie, s tím se nedá nic dělat, ale není to věda – je to jazyk.

Myslím si, že je nutné dávat školákům úkoly a nechat je přemýšlet, ať mezi sebou diskutují, organizují skupinové aktivity – to je velmi dobré. Začnou se „vrtat“ ve všem. Dnes vědí, jak otevřít „Google“ a všechno ostatní, jak tyto znalosti získat z internetu.

Proč si myslíte, že by to mělo být ve skupině? Musk o tom nepíše ani nemluví.

Určitě to musí být skupinová činnost – dneska všechno všude funguje právě takto, jelikož se svět dostal do stavu, kdy se musí sdružovat. Člověk sám nedokáže ani nestihne udělat tolik jako skupina, je to jiný přístup.

Účastníci skupinové činnosti se budou ve svých schopnostech a talentech doplňovat?

Budou muset najít společnou řeč a tak se spojit na základě různých vlastností.

Pamatuji si, jak jsme ještě jako studenti pracovali na laboratorní práci ve skupině, kde nás bylo několik. Chtěli jsme práci co nejrychleji odevzdat. Někdo psal zprávu, kterou bylo třeba odevzdat do dvou hodin, někdo pomáhal ostatním s informačními zdroji a já jsem sestavoval samotný stroj, samotné kabely. Pro mě to bylo snadné. Bylo podivuhodné, jak se mi to dařilo!

A každý byl na svém místě a bylo to velmi dobré – pracovali jsme jako kolektiv.

Takže je možné, aby existovaly právě takové školy současnosti a budoucnosti?

Ano, myslím si, že je to velmi dobrá věc. My přece neučíme děti objevům, ale tomu, co existuje v životě. Proto je třeba jim speciálně dávat takové stroje, přístroje – cokoli, na čem by se učily prvky přírody.