Cesta od žáka k mistrovi

Jak si mohu být při studiu kabaly jistý, že „nefilosofuji“ o pojmech, které jsem ještě ani pořádně nepochopil: láska, vzájemná záruka, spojení, dávání?

Pokud člověk studuje vědu kabalu podle originálních primárních zdrojů, dostává správné instrukce a drží se učitele, pravého kabalisty, pak se nemůže stát, že by začal fantazírovat namísto toho, aby prozkoumával sám sebe ve Světle, které vrací ke Zdroji.

Již nyní rozvíjí správný přístup a ví, že jen v tom je život.

Studuje proto, aby získal touhu dávat, a tím k sobě přitahuje Světlo. I když se ještě nezabývá skutečným zkoumáním duchovního světa, pracuje se skupinou jako v laboratoři.

A tam zjistíš, jak egoistická je tvoje přirozenost. Na druhé straně však k sobě přitáhneš Vyšší světlo, které na tebe začne svítit z dálky – a na pozadí tohoto Světla uvidíš své vlastnosti. Na základě toho začneš strádat, budeš se chtít stát podobným Světlu a uvidíš, že toho nejsi schopen.

Toto napětí či rozdíl mezi tím, co chceš, a skutečností tě dovede k výbuchu a ty začneš volat ke Stvořiteli o pomoc. Pak Shora obdržíš sílu dávat!

A od okamžiku, kdy získáš sílu dávat, staneš se kabalistou a začneš zkoumat duchovní svět. Již nyní jej můžeš trochu okusit v tom, jak se liší jedno od druhého – síla dávání od síly přijímání.

Stáváš se badatelem – sebe samého i Stvořitele, což je totéž! Vždyť nyní máš k dispozici společnou část, která je ti přístupná.

Takto získáváš možnost zkoumat duchovní, „lidský“ stupeň.