Odhalit jedinečnost Stvořitele

Jediné poslání člověka, který existuje ve zvláštní realitě zvané „tento svět“, spočívá v tom, aby odhalil, že je zcela pod kontrolou Vyšší síly, a ztotožnil se s ní.

Aby člověk odhalil vlastní existenci, byl do něj vložen „zlý sklon“, tedy myšlenky a touhy, které jsou v rozporu s Vyšší silou. Byly člověku konkrétně dány proto, aby sám prokázal jedinečnost Stvořitele v celém vesmíru a měl touhu se s Ním spojit.

Člověk musí v sobě objevit, že jeho myšlenky a touhy ovládá Vyšší síla a že právě jenom ona uspořádává všechna data, z nichž potom člověk vnímá veškerou realitu – tedy sebe sama a svět kolem sebe. A také to, co přichází zvenku – stejná síla určuje vše a vykresluje člověku obraz světa.

Takže platí, že zcela ve všem „není nikdo jiný kromě Něho“ a Stvořitel se člověku ukazuje ve všech možných podobách, v milionech detailů, které tento obraz tvoří.

Člověk musí s velkým, obtížným úsilím, které vyžaduje mnoho času, dokázat, že kromě Stvořitele neexistuje nikdo jiný, včetně veškeré neživé, rostlinné a živočišné přírody a také lidí.

A sám člověk je zcela vydán na milost Stvořiteli, s výjimkou bodu, ze kterého vše pozoruje a ustanovuje Stvořitelovu jedinečnost v celé realitě. Tento bod musí být mimo Stvořitele, je uměle vytvořený a existuje pouze proto, že ho takto stvořil Stvořitel. Díky existenci tohoto bodu však člověk může skutečně zjistit, že kromě Stvořitele neexistuje nikdo jiný.

To je naše jediná práce. Nemáme žádný jiný úkol, než pouze stanovit a rozkrýt, že „Stvořitel je jeden“ – ve všech formách, stavech, činech a jménech: „Adoni“, „Elohim“ a dalších. Všechna tato slova hovoří pouze o Vyšší síle, která nám řídí celou realitu. V každém stavu odhalujeme tuto sílu jako „Není nikdo jiný než On“ a dosahujeme určité úrovně duchovního žebříku.