Žádost lidské přirozenosti

Proč je nyní většina televizních programů obsahově prázdných?

Dnes procházíme překlenovacím obdobím. Kdysi nás zajímaly osobní vztahy mezi mužem a ženou, sociální vztahy, některé vážné problémy – takzvaná klasika: filmy, opery, žánr není důležitý, byla to však umělecká díla.

Nebylo jich mnoho, i tak to lidem stačilo. Netoužili je každý den střídat nebo se večer dívat na několik televizních pořadů.

A dnes člověk trpí tím, že nedostává hlubší naplnění – to, co vyžaduje jeho nitro. Nacpává ho vším možným, jako kdyby dospělému člověku dávali krupicovou kaši, zatímco potřebuje steak, zeleninu a sklenku dobrého vína. To nejde.

Je tu něco dětinské, naivní, hloupé, počínaje humorem, satirou až po seriály. Dříve jsem rád sledoval historické pořady nebo kanály s cestopisnými pořady o světě a krásných místech. Ale dnes se jejich úroveň kvality také snížila.

Ve skutečnosti je však současný lidský požadavek mnohem větší – je to otázka po smyslu existence, pouze je potlačena. Člověk dosahuje této úrovně, když se jeho vnitřní utrpení a prázdnota zeptá: „Proč žiješ?“

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *